Low-Budget Repairs: Zábavný bordel, který potřebuje opravit

Když se řekne simulátor oprav, většina lidí si nejspíš představí poctivé řemeslo, které zkušená ruka pravého fachmana odvede na jedničku. Low-Budget Repairs na to jde trochu jinak. V této hře totiž nebude vaším cílem odvést co nejlepší práci, ale pořádně ji odfláknout a modlit se, aby si toho zákazník nevšimnul. Zní to jako skvělá zábava, mám ovšem trochu pocit, že se touto myšlenkou při práci inspirovali i samotní vývojáři.

Low-Budget Repairs se odehrává v Polsku v 90. letech, kde se ujmete role hlavního hrdiny jménem Maciek. Ten přijíždí do domu své tety, která už několik let žije v USA, a potřebuje, aby se o její nemovitost někdo postaral. Jenže místo útulného domečku ho čeká spíš ruina, ve které se navíc zabydlela dvojice bezdomovců. Poté, co se postaráte o jejich poněkud svérázný „odchod“ z domu, přichází další zásadní otázka: Jak si vlastně vydělat na živobytí? Naštěstí je vám doporučen zkušený opravář Zbyszek, který vám nabídne práci ve svém oboru. A jeho pracovní filozofie je naprosto jednoduchá: udělat všechno rychle, hlavně levně, a když se něco pokazí, tak to stačí něčím zakrýt. Hlavní je, aby si zákazník ničeho nevšiml. Vaším cílem se tak postupně stává nejen přežít, ale vypracovat se mezi uznávané opraváře.

A motivace nechybí, protože právě probíhá soutěž o titul Top Handyman. Teď už jen zbývá zjistit, jestli se k němu dokážete propracovat poctivou prací, nebo spíš pomocí mnoha vrstev tmelu, izolepy a drzosti. Zbyszek v Low-Budget Repairs bude suplovat tutoriál a postupně vás provede jednotlivými herními mechanikami.

Hlavní úkoly už jsou trochu jiné kafe. Každá zakázka je odlišná, úkoly jsou komplexnější a nároky na vás postupně rostou. Jednou budete muset koupit a složit postel, jindy opravit elektrické kabely, vytapetovat místnost nebo se postarat o další vybavení domácnosti. Zadání máte vždy jasně dané a kdykoliv se můžete podívat do plánku společně s mapou, která vám ukáže, kde se jednotlivé místnosti nacházejí. U některých úkolů dostanete dokonce přesné instrukce, kam například obraz přibít. Takže žádné „někam na tu zeď, však on to zákazník pochopí“.

Vedlejší zakázky můžete opakovat prakticky donekonečna a jejich hlavní výhodou je možnost přivydělat si nějakou tu kačku navíc. Jsou menší a dávají vám větší prostor experimentovat s tím, co všechno vám hra ještě dovolí. Od vývojářů bychom čekali podstatně větší dávku kreativity, protože zjištění, že ve hře existují v podstatě jen tři typy vedlejších zakázek, které se neustále opakují, nás upřímně docela naštvalo. Z potenciálně zábavné odbočky se tak poměrně rychle stala rutina.

Hra vám v jednotlivých zakázkách dává velkou toleranci k chybám, protože přece jen to není o tom to udělat dokonale. Zakázku si můžete vybrat u sloupu s plakáty před svým domem, kde si můžete vybrat mezi hlavními a vedlejšími úkoly.

Důležitou součástí zakázek je také rozpočet, se kterým musíte hospodařit. Instalační materiál si musíte obstarat, ale někdy potřebné věci sám zákazník nechá u sebe doma. Výhodou je, že vám po dokončení zakázky zbylé věci zůstanou. A šetřit můžete i při nákupu nábytku. Pokud máte například za úkol pořídit nějaký konkrétní typ, můžete využít vlastní, odpovídající kus ze skládky u domu. Protože proč kupovat nový, když se někde válí starý?

Nábytek je navíc potřeba zkompletovat. A rovnou vám zaručíme, že právě tady vás hra bude často mást. Zatímco například v House Flipperu jednoduše vytáhnete předmět z krabice a rovnou ho umístíte na požadované místo, tady je postup o něco komplikovanější. Nejprve musíte šroubovákem předmět z krabice vyndat, dlouhým stiskem ho položit na zem a teprve potom ho pomocí dalšího tlačítka můžete umístit. Na tuto mechaniku jsme si za celou dobu hraní nedokázali pořádně zvyknout a upřímně nám přijde jako zbytečný mezikrok, který celý proces akorát komplikuje.

Každý kus nábytku má mimochodem svůj vlastní název a můžete ho zakoupit v obchodě. Ten je ale velmi jednoduchý a až zbytečně nepřehledný. Upřímně, v traileru působí mnohem lépe než ve skutečnosti. Obchod proto působí jako místo, ve kterém byste chtěli trávit více času, než je nezbytně nutné. Sice nabízí potřebné nástroje a materiály, ale celkově nám přišel spíš jako nutná zastávka mezi zakázkami než jako zajímavá součást ekonomiky hry. A právě tady podle nás Low-budger Repairs trochu marní svůj potenciál. Mechanika šetření peněz je vzhledem k tématu skvělý nápad, ale obchod mohl nabídnout mnohem více možností, jak s rozpočtem pracovat a jak kreativně hledat nejlevnější řešení. A pak je tu vozík. Malý, nevinně vypadající kus herního vybavení, který nám několikrát zvedl tlak. Jeho ovládání je neintuitivní, občas působí, jako by zamrzl, a pořádně s ním ani nezatočíte. Zkrátka přesně ten typ herní mechaniky, u které si po chvíli říkáte, proč vůbec existuje. Budete ho nenávidět. 

Zmínit musíme také jednu menší minihru spojenou s opravou starého nábytku. Občas dostanete za úkol opravit například starou skříň nebo stůl a hra vás při tom přenese do jakéhosi „astrálního“ sklepa. Tam už jen klikáte na červeně označená místa, odstraňujete poškozené části a nahrazujete je novými. Jenže tahle mechanika nám přišla poněkud zbytečná. Výsledkem je spíš jednoduchá klikačka do prázdna než minihra, která by samotné opravování nějak výrazně obohacovala. A když už jsme u těch miniher, můžete se při hraní pustit také do páčení zámků. Pomocí dvou planžet se dostanete do zamčených dveří a můžete si přijít k nějaké té kačce navíc, třeba když objevíte peníze schované v šuplíku. Samozřejmě tak, aby si toho majitel nevšiml. Občas narazíte také na zamčené kuchyně, jejichž odemknutím se můžete dostat například k hrnci, ve kterém si namícháte lepidlo na zeď. Protože proč kupovat nové, když se dá něco nenápadně „vypůjčit“ u zákazníka? Jinak ale páčení zámků ve hře nemá žádné výraznější využití. Jde spíš o drobnou minihru, která zapadá do celkové filozofie hry: šetřit, kde se dá, a hlavně doufat, že vás při tom nikdo nenachytá.

Mezi zakázkami můžete pracovat i na domě, který vám tetička zanechala. Jestli se do něj ovšem pustíte, je jen na vás a hra vás k tomu nikterak nenutí. Pokud si vyděláte dostatek peněz, můžete si ho postupně upravit podle vlastních představ, zbavit se přebytečných nebo zničených věcí a jednoduše je vyhodit z okna. Jen si při tom dejte pozor, ať spolu s harampádím nevysklíte celé okno. Trochu zvláštně na nás působilo řešení přechodu mezi domem a venkovním prostředím. Z okna můžete bez problémů vyhazovat předměty, ale jakmile se vydáte ven hlavními dveřmi, čeká vás načítací obrazovka. Možná další z řady low-budget řešení? Ještě otravnější je ovšem automatické otevírání zadních dveří auta. Stačí se k nim přiblížit a dveře se okamžitě otevřou. Pokud máte auto naložené až po střechu, stačí malý neopatrný pohyb a věci z něj začnou vypadávat jedna za druhou. Takže místo opraváře se občas převtělíte do tetrisového mistra nakladače vlastního nákladu.

Také porozumět některým textům a titulkům je občas skoro jako boj s větrnými mlýny. Český překlad totiž podle všeho vznikal s pomocí nepříliš přesné AI a je to znát. Jednou je ženská postava popsaná jako muž, jindy ve větě nějaké slovo úplně chybí a některé překlady působí jednoduše podivně. Spokojili bychom se klidně jen s angličtinou, která by byla v tomto případě mnohem jistější volbou. Na druhou stranu, pokud anglicky neumíte, může být i tento překlad lepší, než žádný. Dabing postav je naopak docela povedený a nejvíce nás bavil ten polský. Milovníci různých memů a absurdního humoru si tady rozhodně přijdou na své. Hra je plná zábavných hlášek a různých bizarních momentů. A pokud máte alespoň trochu slabost pro záchodový humor, párkrát se rozhodně zasmějete.

Trailer hry podle nás vytváří poněkud nerealistickou představu o tom, co vás ve výsledku čeká. Některé věci totiž vypadají v ukázce výrazně lépe než přímo ve hře. Typickým příkladem je animace vrtání do zdi, která je úplně jiná a podstatně ošklivější. A bohužel nejde jen o jednu konkrétní věc. Určitou míru „clickbaitu“ bychom možná ještě dokázali vývojářům odpustit. Mnohem větší problém je ale samotný technický stav hry, protože Low-Budget Repairs je momentálně pořádný bugfest. Nejednou se nám stalo, že jsme se zasekli na zakázce a snažili se například správně zapojit elektrické rozvody. Udělali jsme všechno přesně podle zadání, všechno vypadalo správně, a přesto se úkol jednoduše neuznal. Strávili jsme nad jednou takovou situací klidně půl hodiny, než nám došlo, že problém není na naší straně, ale ve hře. Stačilo ji restartovat a najednou všechno fungovalo. Bohužel se nám podobné situace opakovaly vícekrát a právě takové bugy dokážou zážitek velmi rychle otrávit.

Velké plus ale musíme dát vývojářům za to, že na opravách aktivně pracují už od vydání. A tím se dostáváme ke grafické stránce. Ta bohužel také příliš neoslní a místy působí dost zastarale. O animacích při mluvení postav raději ani nemluvě. Opakuje se neustále jedna a ta samá animace a nikoho v týmu vývojářů to zjevně netrápí. Je to velká škoda, protože tahle hra měla velký potenciál.

Přestože jsme se na tento titul opravdu těšili, výsledkem jsme byli bohužel zklamáni. Low-Budget Repairs má podle nás velký potenciál, ale také obrovské množství věcí, které by potřebovaly doladit. Místo uspěchaného vydání si měli tvůrci najít více času na opravy bugů a vylepšení mechanik. Je škoda pokazit si jinak zajímavý a originální koncept jen kvůli tomu, že hra vyjde dříve, než je skutečně připravená. Doufáme proto, že si z toho vývojáři něco odnesou, budou na projektu dál pracovat a postupně jej dotáhnou do stavu, jaký si takový nápad zaslouží.