Záchrana světa počká. Nejdřív postavíme barák! - Enshrouded

Smrtící mlha pohltila svět, království padlo a lidstvo stojí na pokraji zániku. Právě tady začíná cesta, která vás vtáhne do světa plného nebezpečí, zapomenutých ruin a tajemství čekajících na odhalení. Čekají vás nelítostné souboje, průzkum rozlehlých lokací, budování vlastního útočiště i nekonečné možnosti craftingu. Ať už se rozhodnete vydat vstříc smrtící mlze, prozkoumávat každý kout zničeného království, nebo si vybudovat vysněnou základnu, Enshrouded toho má hodně co nabídnout. Tento titul totiž není jen o přežití. Je o tom, jak se dá z popela padlého světa znovu vykřesat naděje.

Zapomeňte chvíli na zachraňování světa. Tedy alespoň do chvíle, než si postavíte pořádný dům, seženete lepší zbroj a připravíte dostatek jídla na cestu. Enshrouded totiž kombinuje klasické survival mechaniky s fantasy RPG, ve kterém máte obrovskou svobodu v tom, jak budete svět prozkoumávat, rozvíjet svou postavu a budovat vlastní základnu.

Příběh Enshrouded vás zavádí do kdysi prosperujícího království jménem Embervale, které padlo poté, co se jeho vládci pokusili získat moc z tajemného Elixíru. Jejich experimenty však místo slibované prosperity probudily ničivou sílu známou jako Shroud, která postupně pohltila celou zemi a proměnila její obyvatele v děsivé nestvůry. V roli jednoho z posledních “Flameborn” neboli Plamenného zrozeného, se probouzíte v troskách starého světa s jediným úkolem: odhalit tajemství katastrofy, čelit hrozbě ukryté v mlze a pokusit se vrátit světu jeho tehdejší krásu. A nebude to vůbec jednoduché. Pro takový těžký úkol je nejlepší si přivést přátelé, se kterými můžete díky multiplayeru hrát do sytosti. A můžu říct, že mě osobně to bavilo nejvíce s nimi než solo.

Vítejte v Embervale. V místě, kde se pokazilo snad všechno, co mohlo, a celý svět vám nyní leží u nohou. A to doslova. Jednou z nejzajímavějších vlastností zdejšího světa je jeho rozmanitost. Nečeká vás totiž jedna nekonečná zelená krajina, kterou tu a tam vystřídá jeskyně. Svět je rozdělený do několika výrazně odlišných oblastí, z nichž každá má vlastní atmosféru, vegetaci, nepřátele i suroviny. Co mě ale opravdu zaujalo, je skutečnost, že svět není automaticky generovaný. Každá jeho část byla ručně navržena vývojáři tak, aby působila jako pozůstatek kdysi fungující civilizace. Jednotlivé lokace mají vlastní historii a při průzkumu můžete nacházet deníky, pergameny a další písemné záznamy, které vám postupně odhalují, co se na daných místech odehrálo. Průzkum navíc zdaleka nekončí u běhání po povrchu. Čekají vás vysoké hory, hluboké propasti, jeskyně, podzemní komplexy i nejrůznější vyvýšené stavby. Díky háku a kluzáku se dostanete i na místa, která by jinak zůstala mimo váš dosah. Po celé mapě jsou rozmístěné starobylé věže, svatyně, truhly, skryté lokace, dungeony, nepřátelské tábory a spousta dalších zajímavostí, které přímo vybízejí k prozkoumání. Velkou svobodou je také možnost vybudovat si základnu prakticky kdekoliv v rámci stavební zóny, a to klidně na ruinách původních staveb, které můžete kompletně přetvořit podle vlastních představ.

Za zmínku stojí také samotné technické zpracování světa. Enshrouded využívá voxelovou technologii, což znamená, že je herní prostředí tvořeno drobnými trojrozměrnými prvky. Díky tomu nejste omezeni pouze na předem připravený terén, ale můžete do něj sami zasahovat, hloubit tunely, odstraňovat části skal nebo vytvářet vlastní prostory a stavby.

Fantasticky zpracované je také nasvícení. Vývojáři využívají vlastní systém dynamického globálního osvětlení, který dokáže pracovat s voxelovým prostředím i jeho neustálými změnami. Světlo se tak přirozeně odráží od okolních povrchů a dodává interiérům i venkovním prostorům mnohem realističtější vzhled. Občas si tak můžete jednoduše sednout na kopec a pozorovat západ slunce. Ani noční hodiny nezůstávají pozadu. Jakmile se setmí, svět zahalí skutečná tma a Embervale začne působit ještě pochmurnějším dojmem zničeného království.

Přestože má Enshrouded jasně daný příběh, měla jsem pocit, že mu hra nepřikládá takovou váhu, jakou by si možná zasloužil. Hned na začátku se sice dozvíte, co se ve světě stalo a jaká je vaše role v celém dění, samotný příběh vám ale hra postupně odkrývá jen po malých kouscích. Jeho jednotlivé části nacházíte především v knihách, dopisech a různých poznámkách rozesetých po ruinách domů a dalších lokacích. To sice přirozeně vybízí k průzkumu, ale zároveň mi kvůli tomu příběh nepřipadal příliš osobní a postupem času mě samotné čtení historických záznamů začalo trochu nudit. Naštěstí nemusíte všechny nalezené dokumenty pouze číst. Hra nabízí také možnost nechat si je předčítat i za pochodu a musím říct, že dabing je v tomto ohledu opravdu povedený. Stejně jako dabing různých postav a NPC. Příjemně se poslouchá a myslím, že každé postavě její hlas pěkně sedne. 

Když už jsem nakousla dabing NPC, vrátíme se ještě k samotným úkolům. Hned na začátku hry dostanete hlavní quest, který vás zavede k záchraně první NPC. Ta vám následně zadá úkol, jehož cílem je zachránit další postavu. A ta vás zase pošle za někým dalším. Takto to pokračuje, dokud je všechny neposbíráte jako Pokémony. Každá z těchto postav má svou vlastní specializaci. Jeden je kovář, další alchymista a jiný zase lovec. Jakmile je zachráníte, můžete si je pomocí vyvolávací hole přivolat do svého úkrytu, kde s nimi obchodujete, vyrábíte nové vybavení nebo vylepšujete to stávající. Kromě toho vám každý z nich nabídne několik vlastních úkolů, které vás postupně zavedou hlouběji do dosud neprozkoumaných oblastí. Právě tímto způsobem postupně odhalujete další části světa a objevujete nová místa. Samotné úkoly se přitom dělí na dvě kategorie: světové a osobní. Rozdíl mezi nimi oceníte především při hraní v multiplayeru. Pokud totiž kdokoli na serveru splní světový úkol, automaticky se započítá všem hráčům v daném světě. Není tedy potřeba, aby ho každý absolvoval znovu. U osobních úkolů je to ale trochu jinak. Jejich splnění se ostatním hráčům nepřenáší a pokud je mezitím někdo z družiny dokončí, vám se úkol označí jako „Zmeškaný“. I tak si ho ale můžete kdykoli dodatečně splnit, ať už sami, nebo společně s ostatními. Zpočátku nás s přáteli trochu zaskočilo, že se nám některé úkoly začaly hromadit mezi zmeškanými. Při bližším zamyšlení to ale dává smysl. Stejně tak i fakt, že přestože hrajete společně v jedné družině, každý hráč má vlastní úroveň i počet zkušenostních bodů. Ne vždy ale systém získávání zkušeností působí úplně logicky. Například za těžbu v dole dostáváte zkušenostní body navíc, zatímco za kácení stromů nikoli. Hráč, který tráví většinu času stavěním nebo farmařením, také nezískává žádné dodatečné zkušenosti a ve výsledku může mít nižší úroveň než ostatní, přestože toho ve hře odpracoval mnohem více. Vzniká tak zvláštní nerovnováha, kterou ovšem vývojáři považují za záměrné designové rozhodnutí.

Velmi příjemnou součástí hry je také strom dovedností. Na první pohled může působit trochu chaoticky, ale jakmile se v něm zorientujete, jeho systém vám rychle přejde do krve. Pokud byste si chtěli vytvořit například odolného bojovníka, který toho hodně vydrží, ale zároveň dokáže na nepřátele seslat pořádnou ohnivou sprchu, nic vám v tom nebrání. Talenty si totiž můžete vybírat napříč všemi specializacemi a nejste nijak omezeni jednou konkrétní cestou. A pokud časem změníte názor, můžete celý strom dovedností resetovat. Tahle svoboda při tvorbě vlastní postavy se mi opravdu líbí a bavilo mě experimentovat s různými kombinacemi podle vlastních preferencí. Body dovedností získáváte s každým novým levelem, zatímco k resetování stromu potřebujete speciální runy. Ty můžete získat například z nepřátel nebo rozebíráním nepotřebného vybavení. Runy však mají i další využití. Slouží totiž také k vylepšování vašeho vybavení, které vám dá různé užitečné bonusy. Kromě běžných existují také legendární runy, s jejichž pomocí můžete své zbraně či brnění posunout ještě o úroveň výš. Ty získáte především z elitních nepřátel a bossů, případně jejich výrobou za použití většího množství běžných run.

A jako každý správný survival nechybí ani potřeba jídla a pití. Vývojáři však tento systém pojali spíše jako příjemný doplněk než nezbytnou nutnost k přežití. Konzumace jídla a nápojů vám totiž poskytuje různé bonusy, například k maximálnímu počtu životů nebo staminy. Právě výdrž hraje v Enshrouded poměrně důležitou roli. Neslouží totiž pouze k běhání a soubojům, ale také při překonávání terénu, šplhání po skalách nebo používání kluzáku. Musíte proto neustále hlídat, kolik vám jí zbývá, protože její vyčerpání v nevhodnou chvíli může znamenat třeba bolestivý pád z obrovské výšky. Maximální množství staminy si můžete zvýšit pomocí atributů, zatímco její spotřebu ovlivňují různé schopnosti a bonusy.

Co mě na titulu trochu mrzí, je způsob, jakým hra rozdává vybavení. Už na poměrně nízkém levelu jsem se dostala k legendární zbrani a krátce nato i k legendárnímu brnění. Přestože jsem později trochu přehodnotila, jakým směrem chci svou postavu rozvíjet, hra mi tím vzala část radosti z porážení náročných nepřátel nebo dokončování obtížnějších úkolů. Neměla jsem příliš velkou motivaci své vybavení měnit a během několika hodin hraní jsem ho dokázala vylepšit téměř na maximum. Když jsem pak postupně nacházela další a další kvalitní předměty, vytratil se onen pocit nadšení z objevení něčeho opravdu vzácného. Zkrátka už se nedostavil ten správný „wow efekt“, když jsem narazila na další legendární kousek. Situaci navíc příliš nepomáhá ani fakt, že některé legendární předměty mají dokonce horší statistiky než ty epické, což působí poněkud nelogicky. Myslím si, že právě v tomto ohledu se hra trochu připravuje o jednu z důležitých odměn pro hráče. Pocit, že jste překonali náročnou výzvu a konečně získali něco skutečně výjimečného.

Velké plus si u mě získává také systém takzvaného Shroudu, tedy záhadné mlhy, která pohltila velkou část světa. Vy jste přitom jedni z mála, kteří do ní dokážou vstoupit a přežít. Funguje na principu časovače. Jakmile překročíte hranici mlhy, spustí se odpočet a vy máte jen omezenou dobu na průzkum dané oblasti. Pokud se nestihnete dostat včas zpět do bezpečí, čeká vás okamžitá smrt. Stačí přitom najít místo mimo zamořenou oblast a časovač se opět doplní. Rozhodně ale nečekejte, že si tam budete jen tak v klidu sbírat houbičky. Shroud obývají nejrůznější zmutované bytosti a příšery, od kostlivců přes banshee až po další nepříjemná stvoření, která byla pohlcena při zkáze světa. Proč byste se tedy měli dobrovolně vydávat do tak nehostinného prostředí? Důvodů je hned několik. Velká část úkolů vás zavede právě sem a pouze v těchto oblastech najdete některé speciální suroviny potřebné k výrobě vybavení. Kromě toho tu na vás čeká také spousta skrytých pokladů a zajímavých míst k prozkoumání.

V jednotlivých oblastech Shroudu můžete narazit na takzvané Elixir Wells. Jde o místa, odkud mlha vyvěrá a v jejichž hlubinách se ukrývá Shroud Root, neboli kořen. Pokud se vám podaří tento kořen zničit, získáte zkušenostní bod do stromu dovedností. Jde tak o jeden z důležitých způsobů, jak svou postavu dále posilovat. Samotný Shroud navíc často obklopují další nebezpečné překážky, například láva nebo propasti, takže při průzkumu musíte dávat pozor nejen na nepřátele a ubývající čas, ale také na terén. Existuje dokonce i nebezpečnější varianta zvaná Deadly Shroud. Jak už název napovídá, tady jde do tuhého. Poznáte ji podle načervenalého odstínu mlhy a rozhodně není dobrý nápad se v ní příliš zdržovat. Čas vám totiž ubývá mnohem rychleji než v běžném Shroudu. Do těchto oblastí se navíc dostanete až po dostatečném vylepšení svého Plamene u základny. Tahle mlha je parádní součástí hry. Vytváří totiž přirozený tlak při průzkumu a nutí vás přemýšlet, kam se ještě stihnete podívat, než budete muset utíkat zpátky. Přesně tenhle pocit naléhavosti dokáže obyčejné hledání surovin proměnit v docela napínavou výpravu. 

Jedinou výraznější výtku bych měla k soubojovému systému a chování nepřátel. Velká část protivníků totiž postrádá vlastní speciální mechaniky a jejich styl boje se příliš neliší. Jen málokdy vás něčím překvapí a poměrně rychle se naučíte, jak na jednotlivé typy nepřátel reagovat. Po čase se tak souboje mohou stát spíše rutinou, při které už nemusíte příliš přemýšlet nad svou taktikou ani přizpůsobovat přístup konkrétnímu protivníkovi. Hra tím přichází o možnost nabídnout zajímavější a napínavější střety, které by vás nutily využívat různé schopnosti a experimentovat s herním stylem.

A tím se dostáváme ke stavění vlastní základny. Nejde přitom jen o systém, ve kterém si postavíte čtyři stěny, střechu a truhlu, abyste měli kam odložit všechno nasbírané harampádí. Vývojáři z něj udělali poměrně propracovanou součást celého survivalu. Alfou a omegou každé základny je Flame Altar, tedy Oltář plamene. Ten vymezuje oblast, ve které můžete stavět a trvale upravovat terén. Jeho dosah lze postupně rozšiřovat vylepšováním, takže se nemusíte omezovat pouze na malou chatrč. Jak postupujete hrou, můžete navíc odemykat možnost umístit více oltářů, a vybudovat si tak několik úkrytů na různých místech světa. Ty pak mohou sloužit nejen jako další základny, ale také jako praktické teleportovací body. Vylepšování oltáře má ještě jeden důležitý význam. Postupně vám totiž umožňuje prodlužovat čas, který můžete strávit ve Shroud mlze, a nakonec také vstoupit do její nebezpečnější varianty, Deadly Shroud. S rostoucí úrovní oltáře se vám tak otevírají další části světa a nové možnosti průzkumu.

K samotnému stavění pak slouží stavební kladivo a jednotlivé stavební bloky, které vyrábíte na pracovním stole. Na výběr máte celou řadu materiálů a prvků, od různých typů stěn a podlah až po střechy, schodiště, okna a nejrůznější dekorace. Postavit si tak můžete jednoduchou dřevěnou chatu, kamennou pevnost nebo třeba celé fantasy městečko. Díky možnosti upravovat okolní terén navíc můžete svou stavbu zasadit přímo do kopce, vyhloubit sklep nebo přestavět některou z nalezených ruin. Po světě lze také objevovat nové recepty na stavební prvky a dekorace, kterými si možnosti stavění postupně rozšíříte. A pokud si v dovednostním stromě odemknete speciální talent, získáte při budování možnost létat v podobě malého plamínku. To se hodí především při práci na větších a propracovanějších stavbách. Tuto funkci si nemohl vynachválit hlavně kamarád, kterého stavění bavilo ze všeho nejvíce. Ani poměrně rozsáhlé možnosti však nejsou bez omezení. Kvůli voxelovému systému totiž nelze jednotlivé stavební bloky zdí umisťovat pod jiným než pravým úhlem. Musíte se tak přizpůsobit pevně dané mřížce, což může být při navrhování složitějších nebo netradičních staveb poměrně omezující. Toto omezení se naštěstí netýká menších dekorativních předmětů, jako jsou vázy a podobné doplňky.

Základna ovšem není jen na parádu a chlubení se ostatním hráčům. Má také řadu praktických využití. Pobyt v dostatečně vybaveném útočišti vám poskytuje bonusy za odpočinek, které mimo jiné zvyšují maximální výdrž. Zároveň zde můžete umístit zachráněné NPC a jejich výrobní stanice. Každému z nich klidně můžete postavit vlastní domek, nebo je všechny ubytovat na jednom místě. Záleží jen na vás, jak velkorysým domácím se rozhodnete být. Nechybí ani možnost farmaření, díky které si můžete vypěstovat různé plodiny a další potřebné suroviny. A aby toho nebylo málo, základna může sloužit také jako domov pro vaše vlastní mazlíčky. Ano, ve hře si můžete ochočit například psa, kočku nebo další zvířata. Ta vám navíc poskytují dočasné bonusy k postavě, takže jejich přítomnost doma není jen otázkou roztomilosti, ale má i své praktické využití. Moje kamarádka si například nejvíce ze všeho přála mít doma kočku, takže jsme společně pročesávaly okolí Shroudu, dokud se nám jednu konečně nepodařilo najít a ochočit.

Hra nabízí také kooperativní multiplayer až pro 16 hráčů. Společně můžete prozkoumávat svět, plnit úkoly, bojovat s nepřáteli a samozřejmě budovat vlastní základny. Každý hráč má přitom vlastní postavu, úroveň i vybavení, zatímco samotný svět a jeho postup zůstávají společné. Multiplayer tak nabízí poměrně velkou flexibilitu a především skupinám přátel umožňuje přizpůsobit si společné hraní podle vlastních časových možností. Já jsem třeba využila možnost dedikovaného serveru a až na náhodné lagy při ukládání fungoval bez potíží.

Zpočátku jsem přitom měla v plánu být k titulu o něco kritičtější, protože mi jeho herní styl příliš nesedl. Postupem času jsem ale svůj názor přehodnotila a uvědomila si, že se titul se nesnaží být klasickým RPG s přilepenými survival mechanikami. Hra vás nenutí neustále následovat hlavní úkoly ani trávit hodiny budováním obrovské základny. Místo toho vám dává poměrně velkou volnost a nechává na vás, čemu se zrovna chcete věnovat. A právě v multiplayeru tato svoboda vyniká nejvíce. Každý hráč si může najít vlastní činnost, která ho baví, ať už jde o průzkum světa, souboje, sbírání surovin nebo stavění. Přestože tak každý dělá něco trochu jiného, všichni společně přispívají k postupu celé skupiny. Samozřejmě bych uvítala propracovanější soubojový systém a lépe vyvážené odměňování, které by mohlo udržet motivaci k získávání nových věcí. To jsou ale nedostatky, které mi nedokázaly pokazit celkový zážitek. Embervale je krásně zpracovaný svět, jehož prozkoumávání mě opravdu bavilo, a množství aktivit nabízí dostatek důvodů, proč se do něj vracet. Enshrouded tak rozhodně není hra, se kterou bych chtěla jen tak skončit. Naopak se těším, až se do tohoto světa znovu vydáme s přáteli. Protože některá dobrodružství jsou zkrátka lepší, když na ně nejste sami.