Český vývojář Spytihněv se vcelku nedávno proslavil vydáním Hrotu a Schrotu. Boomer shooter na styl Quaka a velice osobitá tahová strategie na cizí planetě. Za sebou má ale i menší RPG zvané Legie a 2D střílečku Tragédie prince Ruperta. Spytihněvova tvorba se bezesporu dá označit jako takový niche underground v herní branži. Každá z těchto her si nese takový specifický spytihněvský nádech. 

Nová „hororovka“ Brno Transit není výjimkou. Vžijeme se do role začínajícího strojvedoucího a s tím přichází hned první jumpscare. Ocitáte se totiž v brněnském metru! Tak šup, hlaste se u vedoucího a nezapomeňte na čelovku, osvěžovač vzduchu a stravenku na párek v rohlíku.

Na rozdíl od nedávného Hrotu nebo Schrotu se hratelností jedná o naopak velice jednoduchou a hlavně krátkou hru. Lineární chodící zážitek, ve kterém plníte jednoduché úkony v metru a kocháte se zmíněnou specifickou stylistikou a humorem Spytihněva. Hra vám pojede pomalu i na bramboře a vzhled hry je vskutku velice jednoduchý. Ale nestihne vás to vlastně ani omrzet, jelikož celá paráda se dá dohrát za zhruba 40 minut. 

Hlásíte se u vedoucího a chopíte se řízení samotného metra. Během vaší šichty na vás ale čekají čím dál větší divnosti, bizarní interakce s Brňáky a zběsilé hledání volného záchodu po konzumaci slavného párku v rohlíku ze stánku. Hra je proložena malými schovanými interakcemi s prostředím a vlastně to celé dílo i přes pouhou necelou hodinu neurazilo. Rozhodně se nejedná o další průlom na styl Hrotu, ale Brno Transit si ani na nic takového nehraje. To, co mě táhlo dopředu, je zkrátka ta znepokojující atmosféra fiktivního brněnského metra, cool vtípky a malé detaily. Hratelně se dá hra navíc vyždímat lovením achievementů, pro které většinou potřebujete najít skryté interakce nebo desetikoruny poházené po metru.

Není tu ale už moc co říci, aniž bych vlastně nevyspoileroval celou hru. Ve zkratce jde o bizarní, ale vtipnou lineární jednohubku za pár korun. Pokud vám sednul prdlý humor ve Hrotu, budete tu jako doma. Nemohu se ale zbavit pocitu, že jde více o technologické demo než o plnohodnotnou hru. Pokud by Spytihněv udělal v podobném stylu propracovanější, hlubší a delší zážítek, mohl by opravdu zabodovat.