Klasika – chcete hodit nepřátelskému týmu malý dárek v podobě granátu a omylem se jím odpálíte. V tomhle rozhodně nejste sami, to se stává často i ostatním a chyba rozhodně není na vaší straně. Stěny totiž cestují a přemístí se vždy tam, kam zamíříte s granátem, aby ho na vás odrazily. Anebo prostě máte fakt smůlu.

Kdo by se zdržoval s nacvičováním techniky a čtením manuálu, když může rovnou hrát a drtit kámoše fatalitami? Systematické mačkání kombíček? To je pro lamy! Zkušený profík jede freestyle i za cenu, že to položí jeho ovladač rychleji než soupeře na obrazovce. Hlavně chytit ten správný rytmus… ten svůj!

Stojíte u dveří a snažíte se je otevřít, jenže to nejde. Nejdříve se snažíte zuřivě klikat na klávesu „e“ a pak vyzkoušíte i pár dalších okolo, a mezitím vás někdo střelí do zad. Vidět sebe jeho očima, asi si udělím medaili za břišní tance.

Proč byste to obcházeli, však tudy je to kratší, ne? Tohoto rozhodnutí opakovaně litujeme a nikdy se z něho nepoučíme. Ušetřený čas získaný volbou kratší trasy věnujeme řešení problému jak se vybugovat z textury nebo vyskočit z toho zaseknutého místa mezi kameny? U her neplatí vždy tvrzení, že kratší cesta je skutečně kratší.

Potiony. Vzácná věc, kterou je potřeba si šetřit. U obchodníků stojí tolik, že nám je líto za ně utrácet, a co nám napadá z nepřátelských mobek si šetříme na bosse. A tak se nám plní inventář, netěsnící korkové zátky propouštějí kapky různobarevného moku, ty nám kapou skrze batůžek a při chůzi se tak za námi nejen dělají loužičky, ale dokonce i cinkáme jak pojízdný bar s alkoholem. A když už na to dojde a konečně zamíříme k bossovi, nepoužijeme ani jeden, samozřejmě. Ani jeden…

Hloupých chyb, které hráči dělají, je mnoho. Pojďme si jich co nejvíce vyjmenovat v našem videu. Pokud vám tam některé chybí, neváhejte nám o nich napsat do komentářů.