První díl nádherné plošinovky Unravel věděl naprosto přesně, co dělá správně. Nádherné lokace, doprovodný soundtrack a nevšední průchod bylo to, co si zamiloval každičký, kdo se do světa malého bavlněného Yarnyho alespoň na chvíli vydal. A vy vzápětí pochopíte, že Unravel TWO bylo od začátku úplně jasné, v čem spočívá ono kouzlo jeho předchůdce. Jenom tentokrát se vydáte na dobrodružství, které ve dvou zkrátka šlape lépe.

Starý Yarny, nové dobrodružství

Jak už jsme naznačili v úvodu, Unravel 2 či Unravel TWO se svou celou podstatou zaměřuje na spolupráci a myšlenku, že ve dvou jde všechno skutečně lépe. Kooperace zde hraje svou zásadní roli a je jedno, jestli hledíte na hratelnost či na skrytý příběh. Ten sám o sobě krásně dokresluje celou pohádkovou atmosféru a celou dobu působí tak nenuceně, že si sám hráč teoreticky příběh za pomoci vlastní fantazie a představivosti dokresluje podle sebe a jedná se tak spíše o kulisu hry, která vás provází nádhernými lokacemi. Právě prostředí totiž patří k tomu nejlepšímu, co vám hra nabídne, a to vůbec není myšleno ve špatném. Ať už totiž budete bloudit potemnělým lesem či skákat na leknínech, každé místo, kudy své dva panáčky budete táhnout, není stejné, každé ve vás vyvolá jiné pocity a každá úroveň hry je díky nim zcela odlišná.

Úrovně spojují stejné mechanizmy, které se ovšem stávají čím dál těžšími, stejně tak jako hádanky, které hře dodávají něco jednoduše osobitého. Je ovšem pravda, že samotná vyváženost, byť nádherných hádanek, je trochu nevyzpytatelná, jelikož některé vyřešíte během pár vteřin a u jiných se zaseknete na nějakou chvilku. To vám neulehčí ani ovládání. To je do určité míry celkem složité, jelikož si musíte zvyknout, čím se můžete zachytit, čím se pořádně rozhoupete či co nepustit, abyste se po náročném zdolání hádanky zase nepustili dolů - to vážně nechcete, aby se vám stalo. Naštěstí nedržíte-li ovladač v ruce poprvé, ovládání se naučíte velmi rychle, jelikož ovládacích prvků ani tolik ve výsledku není.

Pro jednoho i pro dva

Co může některé překvapit je ovšem ovládání a hra pouze v případě jednoho hráče. Přestože je Unravel TWO jak dělané pro hráče dva, vývojáři myslí i na samotáře a ovládání jednomu hráči přizpůsobili vážně šikovně. V jednu chvilku zcela logicky můžete ovládat pouze jednoho Yarnyho a jedním stiskem tlačítka mezi nim můžete jednoduše přepínat. Důležité ovšem je, že překonávání překážek kvůli absenci druhého hráče nijak nestrádají a dají se vyřešit naprosto stejným způsobem a téměř stejně rychle. Příběh, tak ten vás i samotné dokáže unést stejně, lokace na vás budou působit stejně a nádherný soundtrack, tak ten vás dostane úplně v každém případě. Skladby doprovázející celou hru jsou skutečně dechberoucí a to nepřeháním, protože způsob, jakým spolupracuje prostředí s hudbou, je vážně neskutečné. A u hudby a prostředí to nekončí. Právě propojenost všech prvků, které v Unravel naleznete, krásně pracují dohromady a zvládají se skvěle doplňovat.

Přesně to je to, co z druhého dílu Unravelu dělá, čím je. I přestože má hra nějaké mušky, prolétnete ji ani nebudete vědět jak a prominete jí i její kratší herní dobu, jelikož vám nebude vadit si ji projít ještě klidně jednou. Unravel TWO si tak od nás velmi jednoduše vysloužil skvělých 9 bodů z 10 a můžeme ji doporučit naprosto každému, kdo kdy pátral po nějaké kooperativní hře, stejně tak jako hráčům, kteří chtějí vyzkoušet umělecky jednoduchou adventuru, která ví, jak zasáhnout.