Zaprvé - nemůžu uvěřit, že je to má stá recenze. Zadruhé - nemůžu uvěřit, že mě dokáže Just Dance i po tolika letech příjemně překvapit. I když jde o 12. hlavní díl, tak přinesl nějaká vylepšení, úpravy a něco nového. Hlavně soundtrack byl dost pozměněn, což mnohé rozhodně potěší. A koho jiného jsem si opět mohl pozvat do recenze, než asi největšího znalce na sérii v České republice – Natylu.

Just Dance už ustálil svůj vizuál, takže největším rozdílem zůstávají samotné písničky. Tenhle rok mi přijde jako jeden z nejlepších, protože byla vyhozena hromada španělského popu a současná nabídka nabízí největší variabilitu.

Sestavy jsou letos naprosto dokonalé. Sice nikdy není možné se trefit do vkusu všem, ale oproti minulému ročníku je jich zde více dělaných přímo pro kluky, ale i dost univerzálních, které si s dostatečným odhodláním nebo v ideální náladě pustí i kluci. Ale holky se nemusí bát, jsou zde typicky silně ženské písničky, ve kterých se hodně kroutí boky nebo jde o jemné pohyby rukama. Některé sestavy mají i prvky Vogue. Pokud se podíváme na samotné sestavy, tak jsou mnohdy více komplexní. Například Dibby Dibby Sound působilo z ukázek jako další obyčejná sestava, kde jen mácháte rukama. Jenže i ta má pár kroků navíc. Celkově bych tu o sestavách mohl mluvit hodiny. Heat Seeker je ideální, pokud se chcete cítit mocně a energeticky. Lacrimosa zprvu působí nudně, ale kombinace hudby, vzhledu postavy a velkých kroků doopravdy funguje. Máme tu ale i šílené sestavy jako je UNO nebo Kulikitaka mají svoje kouzlo. Hlavně druhá zmíněná, protože Ubisoft v podstatě udělal sestavu podle memů. Téměř každá sestava má něco, podle čeho si jí budete pamatovat. Ať už to je unikátní krok nebo vizuální zpracování.

Nečekejte žádné velké novinky. Kooperativní mód funguje naprosto identicky. Stejně jako Kids Mode, kde najdete osm písní a sestav, které poslouží dětem k vyblbnutí. Pokud ale něco musím pochválit, tak to je režim Quickplay.

V podstatě jde o režim, o který jsem delší dobu volal. Quickplay vám po spuštění hodí náhodný playlist, zatímco dřív jste museli vybírat jeden z připravených, nebo si sestavit vlastní. Nevíte tedy, co si zatancovat, tohle je cesta pro vás. Jen pozor, hra vám bude házet jednu písničku za druhou, a to dokáže být vcelku vyčerpávající. Každopádně je důležité, aby vás hra pořádně snímala, což ne vždy fungovalo ideálně.

Pořád platí, že ovládání mobilem je naprosto absurdní a nepřesné. Můžete hru hrát na PS Move nebo na Switchi, ale Xbox s Kinectem je zkrátka luxus, který se za tu investici vyplatí. Sehnat Kinect je trochu složitější, ale rozhodně to stojí za těch pár minut navíc, které strávíte hledáním. Na snímání je zkrátka nejlepší a jen jednou nás snímal špatně, a to v moment, kdy jsme se asi čtyřikrát otočili. Jen neustále nechápu, proč se u Just Dance nedočkáme oficiální periferie, jako tomu třeba je u Singstar nebo Guitar Hero. Zkrátka bychom měli snímače, který bychom si připevnili na tělo a třeba i v balení s kamerou. Sice by byla o něco dražší, ale měli bychom nejlepší možnost, jak si hru užít. Tak snad v budoucnu.

Just Dance 2021 je téměř totožný s minulým dílem, jen opravu drobné nedostatky. Členství Just Dance Unlimited je zkrátka pořád nutnost, hlavně pokud jde o vaše první Just Dance. Co si budeme, 44 písní po pár tanečních party omrzí.

Naštěstí si můžete koupit členství i na pouhý den za 80 korun nebo na měsíc za 100 korun. Což mi přijde fajn, obzvláště pokud plánujete nějakou akci s kamarády. Vy zaplatíte členství a oni přinesou jídlo a pití. A upřímně, za tak obrovskou knihovnu exkluzivních, ale i starších písní se to vyplatí.

Jsem rád, že zrovna tuhle hru jsem měl možnost recenzovat jako stou, a k tomu všemu s Natkou, se kterou je vždycky samá radost soupeřit.