Do neotřelého světa, který spojuje kultovního Maria, šílené králíky Rabbidy a tahové souboje z XCOMu, se po pěti letech můžeme podívat znovu. Naštěstí ale nejde o ukvapené pokračování, jaké má Ubisoft poslední roky ve zvyku, ale o styl, který očekáváme od Nintenda. Sparks of Hope využívá základy prvního dílu s názvem Kingdom Battle, rozšiřuje je a vylepšuje. Tvůrci nad pokračováním přemýšleli, a dokonce se nebáli významně překopat tahové souboje. Je to ale dost na to, aby hra dokázala zaujmout a stala se dalším hitem Switche?

Mario + Rabbids Sparks of Hope je v základech podobný, ale jinak odlišný, lepší a větší zážitek. Po záchraně království si udatní hrdinové nemohou odpočinout. Znovu se musí vydat na dobrodružství, tentokrát napříč galaxií a porazit zlovolné entity a zachránit roztomilé Sparky.

Stále je tady Mario s Luigim, princeznou Peach a jejich králičími, šílenějšími a srandovnějšími protějšky. Fanoušci jedničky si všimnou, že chybí Yoshi v obou podobách, ale po stránce schopností by vám chybět neměl. K hlavní „šestici“ se přidává Rosalina, Edge a Bowser. Všichni hrdinové, ano, i Bowser je tady teď hrdina, se vhodně doplňují, a navíc je tentokrát pouze na vás, jak si tým složíte. I když nejčastěji budete válčit pouze s dvojicí či čtveřicí. V několika případech si pak kvůli příběhu nemůžete hrdiny vybrat. Jindy můžete z týmu klidně „vyhodit“ Maria a vsadit své karty na jiné postavy. Já si ale všestrannost Maria s dvojicí blasterů oblíbil a doplňoval jeho možnost střílet na dva nepřátele najednou Luigim, jenž má luk, nebo králičí princeznou Peach jako medičkou. V pozdějších fázích jsem upřednostňoval silného hromotluka Bowsera i nebojácného králičího Maria, to zejména v situacích, kdy mi začala vadit větší nepřesnost Luigiho. Ten neřád často trefil překážku a já zbytečně přišel o tah. Když se ale trefil, stálo to za to.

Volnost máte nejen při výběru postav, ale také v samotných bitvách. Ty jsou nadále tahové, stále připomínají XCOM, ale na oko je pryč mřížka, i když pod povrchem stále je. To ale nic nemění na tom, že souboje se teď zdají plynulejší, po pocitové stránce svobodnější a já osobně jsem se dokázal díky tomu více vžít do svých hrdinů a více si s nimi užít zápolení v různorodých arénách proti slabším i silnějším protivníkům.

Volnost v bitvách je omezena pouze oblastí, kam daný hrdina může během tahu dojít, a dostřelem jeho zbraní. Tedy za předpokladu, že nevystřelí ze své zbraně. Pak už je vše zablokováno. Když budete šikovní, můžete využívat plošiny pro skoky a prodloužit si okruh, stejně tak ostatní členy party, od nichž se můžete odrazit a přeletět o kus dál. Jen si dávejte pozor, ať přistanete tam, kde jste původně chtěli. Ať to není na nekrytém místě, nebo až za útesem. To potom bolí.

Tyhle možnosti dále můžete „hackovat“ zakoupením speciálních předmětů u obchodníka. Za mince, které získáte vyhranými souboji a sbíráním po světě, si můžete koupit léčicí houbičky, bomby, extra skluzy proti nepřátelům nebo pohyby navíc. Plus před začátkem každé bitvy si můžete za mince nechat vyléčit všechny hrdiny.

K tomu všemu jsou tady ještě Sparkové. Tihle roztomilí tvorečkové s odlišnými schopnostmi získáte postupem hrou, v pozdějších fázích můžete ke každému hrdinovi přiřadit dva a dodatečně vylepšovat jejich účinnost. Sparkové přinášejí přírodní živly a speciální útoky. Můžete například zapálit protivníka, uštědřit mu elektrizující šok, otrávit jej nebo se ho snažit zasáhnout meteorickým rojem. Jen pozor, někteří nepřátele jsou proti určitým útokům imunní.

Do bitev pak můžete promluvit ještě se Sparky, kteří zvyšují účinnost vašich útoků, snižují účinnost zbraní nepřátel, či se postarají, aby byl váš hrdina na pár tahů neviditelný. Když tohle všechno budete vhodně kombinovat, tak dostáváte de facto neomezené strategické akce a často velkou převahu nad soupeřem. Zejména na střední obtížnost jsem v bitvách neměl téměř žádné problémy, ale je tady také těžší a lehčí obtížnost, stejně tak možnost vypnout poškození, aby si hru užili i mladší a méně zkušení hráči. Třeba ti, kteří se teprve s hraním seznamují a objevují jeho kouzlo. Těm bude pomáhat i to, že lze deaktivovat, respektive zautomatizovat přidělování bodů do vývojového stromu jednotlivých hrdinů. Nadto na lehkou obtížnost v bitvách není ani tolik nutné využívat speciální schopnosti a Sparky, takže celá hra není potom tak složitá, jak jsem před chvilkou popsal.

Dalším rozdílem je jiné cestování po pěti (respektive šesti, kde se odehrávají závěrečné bitvy) rozmanitých světech, do nichž lítáte ve své vesmírné lodi. Ano, Mario a spol. mají vesmírnou loď, kde pořádají porady a kdovíco ještě dalšího. Lepší nevědět, když jsou na palubě i ztřeštění králíci. Dokážeme si představit, jak se králičí princezna Peach stále pozoruje v zrcadle a fotí se, zatímco králičí Mario machruje svými svaly nesvaly a Edge se pořád šklebí.

Pojďme raději dál. Na každé mapě máte dva úkoly související se zničením tajemné síly. Můžete se volně pohybovat, řešit méně složité logické hádanky a plnit celou řadu vedlejších misí, abyste pomohli místním obyvatelům. Příběh je tak vyprávěn přímo v lokacích a já jsem s radostí pobíhal od jednoho úkolu ke druhému a objevoval tajemství, která světy nabízejí.

Když si navíc budete hraní rozumně dávkovat a neprosedíte u toho celý víkend a začátek týdne jako já, tak vám nebude ani vadit, že se později lokace a nepřátelé opakují. Hra je totiž postupně dávkuje a přidává nové, abyste měli dostatek času se s nimi seznámit a zjistit, co na ně platí, na co si u nich dát pozor atd.

Já jsem ocenil střídání úkolů a složitější a delší bitvy s hlavními bossy. Není to totiž jen o tom zlikvidovat nepřátele v aréně. Někdy se musíte dostat do označené oblasti. Jindy zase bránit cíle, soustředit se pouze na určitý cíl nebo se ubránit stanoveným vlnám.

Co se příběhu týče, ten je nadále spíše béčkového charakteru a neurazí, ale ani nijak nepřekvapí a nenadchne. Ještě více se vzdaluje od universa Maria a Rabbidů a přináší tajemného a mocného nepřítele jménem Cursa, který chce pochytat všechny Sparky a využít jejich mocnou sílu. V tom mu pochopitelně musíte zabránit.

Hraní Mario + Rabbids Sparks of Hope jsem si užil, ale titul více odkrývá slabé stránky Nintenda Switch. Připravit se musíte na obrazovky s načítáním pokaždé, co vlezete do menu, po každém příchodu do nové oblasti, po každé, co někam vlezete, včetně bitvy. Přitom do menu budete chodit často, abyste si zvolili hrdiny, změnili jejich Sparky atd. Zkrátka využili přednosti proti slabinám nepřátel. V handheldovém režimu se doba mírně prodlužuje a na velké televizi s rozlišením 4K si zase budete všímat nedostatků v grafice, jako je horší kvalita textur. Větší nedostatky vhodně zakrývá vizuální styl.

Navzdory tomu všemu je to titul, který byste neměli minout. Pokud jste si oblíbili Mario + Rabbids Kingdom Battle, tak na nic nečekejte, ty mírné nedostatky bez obav překousnete a budete se skvěle bavit. A vy ostatní, vám se tady otevírá neprobádaný a netradiční svět plný zábavy pro malé i velké hráče. Navíc nebude ani moc vadit, že jste nehráli první díl. S ohledem na tohle všechno si hra zaslouží doporučení na 9/10.