Panika, křik, zvyšující se tep a pocení. Už před třemi lety jsme si řekli, že toto jsou příznaky, které se objeví pokaždé, když zažijeme takzvanou noční můru. Dnes to ale musíme zopakovat, protože se jdeme podívat na to, jak se povedl druhý díl hororové logické akce s názvem Little Nightmares 2. Připravte si proto svoje papírové pytlíky a žluté pláštěnky, protože v tomto děsivém světě budete potřebovat cokoliv, co vám dodá byť jen kousek odvahy.

I PO DOHRÁNÍ CELÉ HRY SI ČLOVĚK NENÍ JISTÝ, CO SE VLASTNĚ STALO

Little Nightmares 2 je po svém předchůdci silně tajemná záležitost. I po dohrání celé hry si člověk není jistý, co se vlastně stalo a o příběhu ví víceméně pořád jen to, co věděl na úplném začátku. Hra sleduje malého chlapce jménem Mono, který ovládá jakési nadpřirozené schopnosti týkající se televizí, na jeho cestě znetvořeným a pokrouceným světem. Na začátku své výpravy potká jiné dítko známé z prvního dílu pod jménem Six a utvoří s ním přátelství, jež se táhne skrze celou hru; napříč celým jejich cestováním děsivým lesem, školou, nemocnicí, městem i samotnou vysílací věží, která údajně vydává nezdravý signál, který může za to, jak jsou zdejší obyvatelé i budovy samotné znetvoření.

Že příběh není hlavním stavebním kamenem celé hry, jste snad vyrozuměli. Nejde o to, že by byl špatný, ale spíše o to, že je v průběhu celé hry vykládán velmi něžně. Namísto detailně promyšleného scénáře vám Little Nightmares nabídne pouze tajemný a nevysvětlený děj, který slouží spíše jako lepidlo ke spojení jednotlivých scén hry. To ovšem není vyloženě špatně, hráči prvního dílu moc dobře vědí, že v Little Nightmares jde spíše o zážitek z hraní než o vyprávění nějakého komplexního příběhu, je to ale věc, se kterou musíte počítat, pokud zvažujete koupi hry.

VÝVOJÁŘI POKŘIVENÉMU SVĚTU JEDNODUŠE VDECHLI ŽIVOT

Scény a momenty, které Little Nightmares 2 nabízí, jsou přitom jedny z nejlepších, jaké v dnešní hororové scéně můžete objevit. Nejde jen o to, že prostředí je nádherně diverzní, ale hlavně o fakt, že vývojáři zdejšímu pokřivenému světu jednoduše vdechli život. Ačkoliv mi několik částí hry připomínalo momenty z minulého dílu, dekorace, nastínění i hudba mě vždy od této myšlenky odtrhly. Stylizace Little Nightmares má prostě své vlastní kouzlo, které vyniklo už v prvním díle, ale až druhý ho dovedl k dokonalosti.

Pořádného vylepšení se dočkala také celková hratelnost. S Monem a Six budete muset řešit spoustu překážek, které vám zablokují možnost postupu dál. Nejčastěji budete hledat zlatý klíček k zámku na dveřích anebo si sami stavět cestu, ale nemusíte se bát, že by logické hádanky byly stejnorodé. Ať už jde o stavění šachů do správné pozice, o hledání klíčku zašitého do medvídka v dětské místnosti plné hraček anebo jednoduše o odlákání nepřítele, abyste se mohli proplížit dál, Little Nightmares 2 využívá nespočet nejrůznějších způsobů, jak vymýšlet pořád nové a nové hádanky. Tomu přispívá i fakt, že vaše společnice Six se spolu s vámi nedostane úplně všude, tudíž hra obsahuje docela dost pasáží, kde musíte řešit dané problémy a nepřítele úplně o samotě. 

PLÍŽÍCÍ A ÚNIKOVÉ PASÁŽE TVOŘÍ SKVĚLÝ KONTRAST

Plížení je v hororových hrách vždy ošemetná záležitost, ale za sebe můžu s klidem říct, že v Little Nightmares 2 fungují plížící se pasáže skvěle. O co víc, na konci každé kapitoly vás čeká zběsilý úprk pryč před tím či oním nebezpečím. Tyto únikové sekce, kde jste naháněni jedním anebo i haldou nepřátel, jsou nejvíce emoční části celé hry a povedly se skvěle. Oproti plížícím pasážím tvoří nádherný kontrast, který vás u hry udrží.

Nutno ovšem podotknout, že Mono není v tomto děsivém světě úplně bezbranný. Během hraní několikrát narazíte na zbraně, které můžete použít, ačkoliv vždy jde o nářadí pro dospělé, takže náš malý chlapec má trochu problém s ním zacházet. Boje s nepřáteli jsou proto vždy napínavé a člověk se vskutku musí soustředit a plánovat, kdy zaútočí. Díky tomu, v kombinaci s tím, že zbraně nacházíte jen v určitých částech hry, vám možnost sebeobrany nekazí strašidelnou atmosféru.

ZKUŠENÉ HRÁČE ATMOSFÉRA NEPOTĚŠÍ

Ve všem ale Little Nightmares 2 nevyniká. Zrovna zachovávání hororové atmosféry je problém, který se ne úplně povedlo vyřešit. Pro nekonvenční hráče bude strašidelný zážitek ze hry skvělý, to věřím, ale pro mne, jakožto člověka, co se v hororových hrách vyžívá, bylo až bolestivě jednoduché rozpoznat, zda mám být ve střehu nebo ne. Přece jen celé Little Nightmares funguje na principu představení nepřítele a následné plížení se kolem něj, což je nakonec zakončeno zběsilým úprkem. Tento koncept se točí pořád dokola, a tak chytré oko jednoduše pozná, zda se má bát, nebo ne, což nejenom kazí atmosféru, ale i vytrhává ze hry.

Ruku v ruce s tím jde i fakt, že docela dost hádanek a akčních scén musíte řešit stylem pokus – omyl. Nemám teď na mysli hádanky, kde špatně pochopíte, co máte dělat, ale spíše únikové pasáže, kde musíte být dostatečně rychlí, všímaví, a ještě mít štěstí a správně našlápnout, aby se vám povedlo úspěšně uniknout. Hlavně ke konci hry začínají být tyto scény jaksi nevyvážené. V podstatě nemáte šanci je projít na první pokus, a proto přicházíte nejen o adrenalin, který daná scéna vyvolá, ale hlavně o vtažení do hry, protože na sedmý pokus vás ten jeden blbý skok, který se vám vždy nepovede, vážně bavit nebude.

CELÁ HRA JE VYSPOILEROVANÁ Z TRAILERŮ

Největším problémem Little Nightmares 2 je ovšem jeho obsah. Hra je rozdělená na pět částí a projdete ji během šesti hodin. Pokud ovšem patříte k lidem, kteří tento druhý díl toužebně vyhlíželi, pak budete zklamáni, protože celou hru znáte, ačkoliv jste ji ještě ani nehráli. Vím, že to zní zvláštně, ale pravda je, že první čtyři části hry jsou úplně celé „vyspoilerované“ skrz trailery a fotky, které vývojáři přidávali na své sociální sítě. Poslední, pátá, část vás zase nijak nepřekvapí, pokud jste již viděli oficiální sošky, které jsou už nějakou dobu v prodeji. Jednoduše řečeno, hra vás ničím nepřekvapí ani nedodá nic nového, pokud jste se o ni zajímali ještě v době, než vyšla. Naštěstí se toto velké minus nevztahuje na každého, protože spousta lidí určitě o Little Nightmares 2 nikdy neslyšela, přesto mě právě tento problém strašně zklamal.

Abychom si to tedy nějak shrnuli. Little Nightmares 2 není perfektní hra převážně kvůli faktu, že pokud jste ji už nějakou dobu vyhlíželi, nedočkáte se žádných příjemných překvapení či zvratů, protože už ji jednoduše celou znáte. Některé části hry zvládnou být lehce nervní a stejnorodý vývoj vztahů s jednotlivými nepřáteli způsobí, že atmosféra hry není po celou dobu správně hororová, jak by měla být. Na druhou stranu po technické stránce je Little Nightmares 2 skvělým zážitkem. Svět je diverzní a živoucí, velmi lehce vás do sebe vtáhne i pomocí skvělého hudebního doprovodu. Hádanky, které hra nabízí, jsou také pokaždé jiné a rozhodně vás budou bavit, protože nejsou ani moc lehké, ani moc těžké. Plížení, bojový systém i ty občas nervní únikové pasáže jsou ve výsledku skvěle zpracovány a je prostě zábava tento titul hrát. Právě kvůli těmto kontrastům se musíme uchýlit ke známce 8 z 10 bodů. Neudělujeme tento počet proto, že jiný udělit neumíme, ale proto, že Little Nightmares 2 si takovéto hodnocení vskutku zaslouží. Jde o skvělou a propracovanou hru, která má ovšem několik chyb a neduhů, a navíc ani nesedne každému hráči.