Vyřešit hádanku v místnosti, proplížit se kolem monstra, následně mu úspěšně utéct, zjistit, jaká další špatná věc se Billovi stala, a zase od začátku. To je ve své podstatě In Nightmare. Hra, u které jsem se nejvíc lekla, když jsem se dostala do astrálního středu mapy, který vypadá až moc podobně jako ten ve zpackané skákačce Balan Wonderworld. Brrr, to byla rozhodně nejhorší hra roku 2021. Naštěstí pro nás se In Nightmare v žádném případě nesnaží jít po stopách této nechvalně známé hry. Ovšem naneštěstí pro nás se mu to stejně nějak povedlo. Ano, dnes si rozebereme další pořádně zpackanou hru.

NA VYPRAVOVÁNÍ PŘÍBĚHU SE ZAPOMNĚLO... ZASE...

In Nightmare má údajně být hororová adventura, i když já sama bych ji popsala spíše jako simulátor plížení obohacený o lehké logické hádanky a sbírání sběratelských předmětů. Na příběh vývojáři tak jako napůl zapomněli, protože úvodní scéna je doslova jen pohled miminka na jeho rodiče, kteří najednou zmizí a objeví se místo nich děsivá paní. Hráči si to asi mají přebrat, jak sami chtějí. Jediná druhá čistě příběhová scéna – když pominu strašně dlouhé načítání ke konci hry, kde se náš hlavní hrdina jenom divně točí a rádoby dabuje v temnotě – je přesně osm sekund dlouhý pohled na člověka ležícího v posteli, co se začal vrtět. Ano, dámy a pánové, doopravdy je to úplně jako Balan Wonderworld, protože nikdo neví, co se sakra děje! Jediným rozdílem mezi těmito dvěma tituly je to, že In Nightmare obsahuje dopisy a vzkazy, které si můžete přečíst, a tak se příběh dá jakžtakž vysvětlit skrz ně. Při pozorném čtení a sledování zvláštních pantomimických cutscén se tak dá odvodit, že náš hlavní hrdina Bill zažil ve svém životě tolik traumat a neštěstí, že z toho všeho raději upadl do kómatu. Jeho vidina poklidného spánku se ovšem velmi rychle rozplynula, když zjistil, že se právě ocitl v nekončící noční můře, a tak je naším úkolem projít všechny jeho strachy a probudit se zpět do reality. Kam se na tohle hrabe terapie.

Když se na In Nightmare podíváme z dálky, zjistíme, že na něm vlastně není nic vyloženě špatně. Spíše to vypadá, že původně dobrý nápad byl z jednoho nebo druhého důvodu podseknut a dokončen jen z poloviny. Například rozvržení a stylizace snového světa jsou krásné, rozhodně se jedná o nejsilnější stránky hry. Jednotlivé úrovně se od sebe vzhledově příjemně liší a stejně tak jednotlivá monstra, která hra obsahuje. Svým zpracováním zaujmou, i přesto, že vlastně nejsou nijak extra jedinečná.

Logické hádanky, i když jsou velmi jednoduché, se neustále obměňují. Plížící pasáže, které sakra nemám ráda, jsou zde lehce oživeny vaším snovým partnerem motýlkem, kterého můžete kdykoliv vyslat dopředu a podívat se tak, kde zrovna hlídkující nepřítel je. K dispozici navíc máte malý arzenál zbraní jako například skleněné lahve, kterými můžete nepřítele odlákat, anebo třeba zábleskový granát, teda pardon, snový orb.

I únikové pasáže nebo dokonce souboje s bossy jsou zajímavě vymyšlené a na papíře zní fajnově, jenže to je asi ten problém. Vývojáři se pravděpodobně až moc pevně drželi univerzálního receptu na hororovou hru, že zapomněli přidat jakékoliv své inovace či pocity. Ze zajímavého nápadu, co na papíře fungoval, tak uvařili jen neochucenou slátaninu, co sice vypadá hezky, ale člověka prostě nebaví, protože jí chybí jakýkoliv život.

HOROR JEN POKUD JSTE NIKDY ŽÁDNÝ JINÝ HOROR NEVIDĚLI

Jinými slovy, pokud jste vážně nenáročný hráč, kterému stačí to, že bude moci přibližně šest hodin běhat v zajímavě vypadajícím snovém světě a v klidu si sbírat sběratelské předměty, In Nightmare se vám určitě může zalíbit. Případně pokud tento titul zvažujete jako dárek pro mladšího člena rodiny, pravděpodobně neprohloupíte. Hororové prvky jsou pro mě jakožto dospělého fanouška v podstatě nepřítomné, ale z dětského pohledu by to mohl být zajímavě strašidelný zážitek. Pokud vás ovšem alespoň trochu zajímá to, co hrajete, mám pro vás dost dalších důvodů, proč je In Nightmare zbytečná koupě.

Technický stav má pár bolavých míst. Naštěstí se nejedná o žádné dramatické zranění, ale například ovládání mě několikrát zbytečně moc frustrovalo. Že můžete s nějakým předmětem interagovat vidíte již z dálky, ale abyste mohli jakoukoliv akci provést, musíte se nastavit úplně do milimetru přesně, jinak se bude ikonka nabízející interakci zběsile měnit pořád tam a zpět. To v kombinaci s častými únikovými pasážemi, které jsou založené na tom, že například rychle zatáhnete za páčku, dokáže člověka rozhodit.

EXKLUZIVITA, CO TÁHNE POVĚST DOLŮ

Když už jsme u únikových pasáží, nemůžu nezmínit, že jak ony, tak logické hádanky jsou velmi často založené na postupu pokus omyl, což není vyloženě problém, ale já osobně to nemám vůbec ráda, protože mě to jednoduše vytrhává ven z herního světa zpět do reality. Zvláště do údajně hororové hry se mi tento typ puzzlů vůbec nehodí, mnohem lepší by bylo vymyslet normální zapeklitější hádanky, které nepočítají s tím, že během jejich řešení třikrát umřete.

In Nightmare je zajímavým titulem, který ale naprostou většinu hráčů katastrofálně zklame. Celkem zajímavý nápad byl pravděpodobně odfláknutý, a tak je výsledný produkt v podstatě bez atmosféry, bez příběhu, bez zajímavých hádanek a hlavně bez žádného děsivého faktoru, což je pro horor celkem ostuda. Ne že by na hře bylo něco vyloženě špatně, spíš na ní není nic vyloženě dobře. Neustálé pobíhání dál a dál, řešení zbytečně jednoduchých logických puzzlů, které už jsme několikrát hráli v jiných titulech, a plížení se kolem nepřátel, kteří vypadají méně strašidelně než já po ránu, se velmi rychle omrzí a ani spousta rozličných sběratelských předmětů to nezachrání. Asi bychom mohli říct, že pro děti je tohle fajnová hra, pro dospěláky ale rozhodně ne. In Nightmare doporučujeme na 4 body z 10.