Jakožto fanoušek hororů z minulého století jsem byl pokaždé mile překvapen, když bylo oznámeno zpracování slavné značky. I když Friday the 13th bylo spíše průměrné, tak jsem se dokázal zabavit. To stejné by se dalo říct i o něco lepším Predator: The Hunting Grounds. Jenže ani jeden ze zmíněných titulů nedokázal nabídnout potřebnou variabilitu při hraní za přeživší nebo lovce. Naštěstí Evil Dead: The Game přichází nejen s variabilitou, ale i s perfektním vyvážením obtížností.

Evil Dead, neboli Lesní duch, nebo také Smrtelné zlo, je hororová trilogie z osmdesátých let s unikátní kamerou a prvky komedie. Fanoušci se také v roce 2015 dočkali výborného seriálu hned se třemi sériemi. V této sérii se klasický americký student Ash zaplete do boje proti nadpřirozeným stvořením. Dokonce i ve středověku. Jedná se o kultovní klasiku, jenže od dob druhého PlayStationu nevyšla žádná velká hra z této série. Až do teď.

Koncept je poněkud jednoduchý. Jde o klasickou hru na kočku a myš, jen oproti jiným titulům se můžou přeživší vyzbrojit krumpáči, lopatami, meči, kušemi nebo dokonce puškami či slavnou motorovou pilou nebo dvouhlavňovkou. Zároveň během průzkumu můžete odhalit bedny, ze kterých krom dalšího vybavení padají elixíry. Pomocí nich vylepšujete jednotlivé atributy postavy – životy, výdrž, štít, poškození způsobené zbraněmi nebo strach. Ten je totiž velmi kritický. Pokud jste dlouho sami nebo ve tmě, tak se vaše postava začne více a více bát. Následně vás může démon posednout a využít vaše vybavení či speciální schopnosti proti ostatním. Každá postava má nejen vlastní pasivní schopnosti, které si levelováním vylepšujete ve stromu dovedností, ale zároveň speciální schopnost spojenou s její třídou. Podpora tak může vytvořit kruh, ve kterém se můžou všichni vyléčit, nebo vyhnat démona z těl. Lovci dávají větší poškození a například vůdci sníží strach nebo zvýší poškození všech v okolí.

Každý zápas tak bude v něčem trochu odlišný. Ať už jde o mapu, vaše vybavení nebo postavu, za kterou hrajete. Hlavně si je můžete natolik přizpůsobit, aby co možná nejvíce sedla vašemu stylu hraní. Hrát hlavně můžete za postavy nejen z filmů, ale i seriálu. Časem by do hry krom map měly být přidány i další postavy a mise, ve kterých si je zatím odemykáte.

Mise jsou pro jednoho hráče a zažijete v nich ikonické momenty z filmů. Ale vlastně jde jen o to, abyste někam došli, něco vystříleli a opět šli dál. Alespoň jde o možnost, jak si vylepšit postavu v režimu jednoho hráče. Pokud vám to ale nebude stačit, tak můžete hrát klasické zápasy proti počítači, nebo založit soukromé relace, což mnoho her tohoto žánru do teď nemá.

Jak se ale hraje za démony? Můžete hrát buďto za Warlorda, Puppeteera, nebo Necromancera. Každá třída má jiné jednotky, schopnosti a odlišný strom dovedností. Puppeteer má sice slabší jednotky, ale po smrti jsou schopni explodovat a způsobit dodatečné poškození. Warlord může rychleji vyvolat strach, když vás pozvrací, a Necromancer se svými obrněnými kostlivci je nejúčinnější v boji na blízko. Pokud ale momentálně nejste v těle jakékoliv stvůry, tak po mapě sbíráte body pro vylepšení nebo házíte pasti, kam to jen jde. Velmi mocné je také někoho vylekat tím, že skrz něj proletíte. U přeživších se to projeví jakožto klasický jumpscare. Upřímně, i já jsem se nejednou lekl.

Vaším úkolem je tak nejen vystopovat přeživší a vylekat je, ale zároveň jim zabránit se sesbíráním mapy, získáním kandariánské dýky a stránek Necromoniconu. Pokud ale selžete a přeživší zničí ke konci i Temné, tak na poslední chvíli můžete zničit Necronomicon a vyhrát i bez zabití přeživších. Můžete se tak soustředit přímo na přeživší, nebo celou dobu jen létat po mapě, sílit a ke konci všechny schopnosti využít při zničení tohoto grimoáru.

Takhle hra zní více než solidně. Základní mechaniky jsou dostatečně propracované a práce se značkou je na vysoké úrovni. Jenže hra trpí pár problémy, které zhoršují zážitek. Tím největším je horší netcode. Do hry se dostanete velmi rychle, to není problém. Jenže stačí, aby se odpojil jeden hráč a hra spadne. Pokud má jeden z party o něco horší připojení, tak se to projeví u souboje, kdy vaše rány budou špatně zaznamenány, nebo ani z metru netrefíte svůj cíl. To jde ruku v ruce s optimalizací, která na počítači a předešlé generaci konzolí v akčnějších částech pokulhává.

Poslední výčitka je směřována na velikost map. Radši bych měl o něco menší mapy, kde by bylo vše více blíže, ať démon nehledá dlouho přeživší a ti nemusí několik set metrů přebíhávat mezi úkoly. Snad se Saber Interactive inspiruje u Illfonicu, kteří do Friday the 13th přidali i zmenšené verze map. Zároveň by tím došlo ke zkrácení herního času z průměrných 20 minut a hra by měla větší spád.

Jinak po grafické stránce hra nepotěší, ani neurazí. Modely postav jsou velmi věrohodné, ale samotné prostory nejsou nikterak detailní. Tak jako tak si hra dokáže udržet tajuplnou atmosféru a hra se světly je opravdu povedená. Zkrátka, když v dáli uvidíte lampu, tak se k ní s radostí rozběhnete jako pomatení. Atmosféru posiluje jak nový soundtrack, tak původní z filmů. No a sem tam nějaká hláška od Bruce Campbella?! To zkrátka vyvolá pocit, že doopravdy hrajete hru na motivy filmu.

Evil Dead: The Game doporučujeme na 7 bodů z 10. Časté aktualizace a slibovaný dodatečný obsah jsou jen důkazem, že se vývojáři o hru starají a nechtějí brzy přestat. Pokud jste fanoušci série, tak si hru neskutečně užijete. Jestli ale pocházíte z tábora, který nikdy žádný film neviděl, tak nezoufejte. Hra přináší dost skvělých mechanik, jež vás chytnou na dostatečné množství hodin a zabaví.