Čest práci, soudruzi! Vítejte v podzemním komplexu Kvark, kde se i vaše sny mohou stát realitou. Konečně jste našli smysl svého života, aneb pracovat pro dobro celé společnosti! I když, jak už to tak bývá, ono to zase tak růžové nebude. Střílečka Kvark nás zavede do alternativní minulosti postsovětské České republiky. Nejen zasazením, ale i svou retro stylizací může Kvark na první pohled připomínat další českou hru, Hrot. Zdání klame, obě tyto hry se od sebe celkem liší a více než zběsilého DOOMa vám Kvark bude připomínat dnes již kultovní klasiku Half-Life. Má tedy šanci Kvark zaujmout něčím víc než jen svou grafikou a zaslouží si tento titul přezdívku český Half-Life? Spíš ne, ale za vaši pozornost rozhodně stojí.

Příběh nás vezme do alternativní reality 80. let minulého století, kdy sovětská propaganda v naší malé zemičce stále jede na plné obrátky. Jak již samotný název hry napovídá, příběh nás zavede do laboratorního komplexu Kvark, který se zabývá vývojem a výzkumem jaderných technologií. Jenže jak rychle zjistíte, něco se šeredně pokazilo, a vy se tak v kůži jednoho ze zaměstnanců vydáváte zjistit, co se vlastně stalo. Nebo spíše chcete utéct, ale jestli si cestou přečtete i nějaké ty spisy, tak to asi nikomu vadit nebude. Nebo takto: Vaše přítomnost není ve zdecimovaném středisku tak úplně vítaná, takže si cestu ven budete muset krásně prostřílet. A to je vlastně celý princip. Pokud se to hýbe, střílíte do toho. Pokud se to nehýbe, střílíte taky. Ač prostředí a zasazení nabízelo obrovský potenciál, jsem z celého příběhu a komplexu Kvark lehce zklamaný. Neberte mě hned zle. Kulisy světa fungují a vypadají neuvěřitelně dobře. Navštívíte hned několik různorodých lokalit od laboratořístoky a kanceláře až po větší a otevřenější oblasti venku. Levely se pak mnohdy snaží být temnější a často mají až lehce strašidelný nádech, což se mi líbilo a do stylu hry to úžasně sedělo.

Celé zpracování světa se mi líbilo, ale po chvíli zjistíte, že se vlastně jedná jen o kulisy, které vás budou provázet ve vašem střílení všeho kolem vás, a na vše kolem můžete vlastně úplně zapomenout. Příběh je banální a místo toho, aby byl seriózní, snaží se být více uvolněný a až místy humorný, což vzhledem ke komunistickému zasazení do českého prostředí mi nepřišlo jako úplně ta nejlepší volba, protože právě tento prvek mohl nabídnout daleko víc.

Celkově je příběh spíše na pozadí a hlavní vyprávění je zde ve formě různě rozmístěných poznámek napříč komplexem, které ne vždy působí úplně konzistentním dojmem. On tento styl vyprávění příběhu není nutně špatně. Má své kouzlo a chápu, že Kvark nebyl smýšlen jako příběhovka, ale právě ono prostředí úplně vybízelo k tomu, aby se člověk do příběhu mohl ponořit ve velkém a příběhové momenty či zvraty by titulu dodaly tak potřebnou hloubku, pro kterou tu ten prostor i vlastně byl.

Ač jsem byl lehce zklamaný z toho, co Kvark nabízel z hlediska příběhu, tak naopak jsem byl velmi mile překvapený, co se samotné hratelnosti týče, a ono, co si budeme, ta tady hraje hlavní housle. Na první pohled by se tak Kvark mohl zdát jako boomer shooter, tedy frenetická akce, kde bezmyšlenkovitě kosíte hordy nepřátel jako v klasickém DOOMovi, Quakovi nebo právě třeba podobně vypadající české hře Hrot. Na jednu stranu je to přesný popis, co od hry můžete čekat, tedy bezmyšlenkovité kosení nepřátel. Ovšem místo frenetické akce se připravte spíše na zážitek jako u již zmíněného Half-Life. Tempo hry je o dost pomalejší a menší skupinky nepřátel střídá enviromentální prostředí, kde si můžete vyzkoušet různé vtipné interakce s prostředím a předměty kolem vás nebo například hledat různě poschovávané skrýše po celém herním světě. I přes celkem fajn zážitek z průzkumu se jedná o čistě lineární koridorovku, kde hra je rozdělená do 3 kapitol a dohromady zde najdete 14 levelů. Každý z levelů pak nabídne zábavu na zhruba 15 až 40 minut, takže samotné dohrání celé hry vám zabere jen něco kolem 6 hodin. Ač někomu může přijít herní doba celkem krátká, tak mě osobně to nevadilo. Střílení je totiž celkem jednoduché a celý herní zážitek je spíše na odreagování než něco, nad čím musíte zbytečně přemýšlet.

Pocit ze střelby je fajn. Jedná se o arkádovou záležitost, která nevynalezla kolo, a samotný gameplay ničím nevyniká, ale to, co dělá, tak dělá velmi dobře. Arzenál zbraní je zde obrovský. Od klasické pistolky, po AK47, brokovnici, ale i kuši s hledím, co střílí roxory, až po obrovský rotačák. Každá ze zbraní dělá přesně to, co má, tedy zabíjí vaše nepřátele, kteří budou s vtipnými grimasami padat jako kuželky. Za sebe pak musím říct, že zbraní na můj vkus bylo možná až zbytečně moc. Tedy ne, že by mi vadilo jejich množství jako takové, ale když se ve 3. kapitole dostanete k celému arzenálu a najednou máte v inventáři 11 zbraní, tak pomalu ani nevíte, po které sáhnout dřív, a jejich přehlednost v inventáři, kdy máte na jedné klávese klidně 3 zbraně, mi přišla zbytečně chaotická.

Problém pak ale nastává u nepřátel. Najdeme zde klasické lidské nepřátele, mutanty a v neposlední řadě roboty. Každý z těchto typů má pak 4 různé varianty a co si budeme, na boomer shooter střílečku je to prostě málo. Navíc rozumu taky moc nepobrali. Jejich hlavní cíl je vás zabít, a to je tak asi vše, co v těch hlavách mají. Nabíhají na vás ve skupinkách nebo stojí za rohem a snaží se vás trefit, i když u toho zrovna střílí do objektu, který mají před sebou. Přestřelky tak mají celkem kolísavou úroveň. Na jednu stranu dokážou být opravdu těžké, protože přesnost vašich nepřátel dokáže být mnohdy až frustrující, na druhou stranu jim nedělá problém se zaseknout ve dveřích a nechat se zastřelit jako na porážce.

Ono by se pak i dalo odpustit, že v takto krátké hře je typů nepřátel menší počet. Problém je, že málokterý je něčím zajímavý, a tak se boj s nimi rychle stane repetitivní. Zajímavější jsou pak až roboti, kteří se snaží být aspoň trochu originální. Boj s nimi se tak stává více taktickým než jen bezduché střílení.

Ono, neberte to nijak špatně, ač má hra své mouchy a mnohdy jich je opravdu škoda, tak jsem si průchod hrou celkem užil. Bezmyšlenkovité střílení je fajn a grafický kabátek v podobě retro pixelovky vypadá neuvěřitelně hezky. Modely jsou i přes své pixely krásně detailní a hezky zpracované. Nasvícení pak také funguje moc hezky a po grafické stránce je to opravdu povedený titul, který má své kouzlo. Navíc Unreal Engine 5 tady odvádí i skvělou práci co se technického stavu týče. Za celou dobu hraní jsem nenarazil na žádné bugy či jiné nepříjemnosti, které by mi chtěly můj průchod znepříjemnit, a to se vždycky cení. 

Hudba je příjemná, ale mnohdy lehce upozaděná a nevýrazná, což je škoda. Nečekejte žádné heavy metalové pecky, které vám do žil budou vhánět adrenalin k potokům krve, ale ono to ničemu nevadí. Příjemný byl i český dabing. Nejsou tady smysluplné rozhovory, jedná se často jen o hlášky nepřátel nebo hlas v rozhlase, ale i tak je vždycky fajn slyšet mateřský jazyk, hlavně s přidáním nějaké té ostravské hantýrky.

Trochu mě mrzí nevyužitý potenciál, který mělo zajímavé a nápadité zasazení, ale jinak? Jinak se jedná o příjemnou hru, kterou si během jednoho či dvou večerů skvěle užijete, a navíc má svoji jedinečnou atmosféru a styl. Exploraci světa jsem si užil na maximum a některé levely jsem prošel už snad 5x, abych se pokusil objevit všechny skrýše nebo získat všechny achievementy. Zasazení do temného světa postkomunistického Česka mi přišel geniální. 

Jasně, titul má své mouchy, ale to, co dělá, tak dělá vážně dobře a pixelová grafika je naprosto skvělá. Před vývojáři musím smeknout. Petr Pavlík a Radovan Šťastný, kteří založili studio Latest Past, odvedli neuvěřitelný kus práce na dva středoškoláky, kteří teprve loni dodělali maturitu, je tohle až neuvěřitelně povedený start do herního průmyslu. Jsem rád, že za kluky stálo i studio Perun Creative, které vytvořilo české Hobo, a pomohlo jim s vývojem něčeho takového. Osobně jim budu držet palce při dalším vývoji a už se nemůžu dočkat, až uvidím jejich další práci. Kvark je nejen skvělým startem dvou mladých vývojářů, ale i důkazem, že české hry mají ve světě svoje místo. Pokud máte rádi retro střílečky nebo jste jen milovníkem české tvorby, tak byste si neměli tuhle hru nechat ujít!