Definitivní verze Mafie se může pyšnit mnoha věcmi. Přerod mezi originálem a zanedlouho vycházejícím remakem neznamená jenom nový engine, vylepšenou grafiku a další posun v technologiích. Znamená to i změnu v hratelnosti; šanci pro nováčky, aby si bez obtíží mohli pořádně okusit jádro původní Mafie a to, co ji dělalo tak unikátní. A to jak tehdy, tak i dnes.

Pozornějším z vás asi neuniklo, že jsme zmínili JÁDRO hry. V mnoha ohledech je remake skutečně odlišný od původní vize Daniela Vávry z roku 2002, a jestli je tomu tak alespoň v některých ohledech dobře, to zodpoví naše preview a posléze i recenze blíže k vydání hry. V tomto článku (a doprovodném videu) se spíše podíváme na některé rozdíly po stránce grafiky, designu lokací a dalších věcí, kterých jsme si během našeho pobytu v preview verzi Lost Heaven - a hrstky dostupných misí - všimli.

A proč nezačít… Inu, začátkem. Stejně jako v originále, i tady v intru dostáváme pohled na průlet městem Lost Heaven, který končí u nadzemky. Tentokrát z ní ovšem nevystupuje Tommy Angelo chystajíc se na schůzku s detektivem Normanem, ale je tomu naopak, a Norman přichází za Tommym do kavárny, jídelny, restaurace… Říkejte si tomu, jak chcete. I další scéna každopádně probíhá v podstatě stejně. Tommy zrovna dokončil svou šichtu a i v remaku si náš protagonista dává pohov, když tu mu do jeho cesty násilně vlezou gangstery honění Sam a Paulie; opět v podání výborné dvojice Petr Rychlý a Luděk Čtvrtlík.

Jak bylo vývojáři dříve avizováno, mise probíhají v podstatě stejným způsobem. První mise, Nabídka, která se neodmítá, nás vezme na šílenou honičkou městem; avšak už zkraje si můžeme všimnout několika změn. Kromě změněných dialogů tu máme menší cut-scény během honičky a cílem není pouze setřást jedno pronásledující vozidlo, ale hned celou bandu. Na to samozřejmě následuje mise Uprchlík, která nám zprvu dá pohled do Tommyho běžného života. Ačkoli je náplň opět stejná, tedy převážení několika šťastlivců z místa na místo, detaily jsou zásadně odlišné. Jednotlivé destinace i celé dialogy byly kompletně změněny; zejména zde ovšem září právě český dabing plný sarkastických poznámek. Oproti originální verzi mají hlavně jednotlivé postavy co říct, a tak nějak dostanete pohled na samotný svět kolem vás. Je to ve finále malý detail, ale přesně takový detail, který by se neztratil ani v originální hře.

Asi nikoho nepřekvapí, že výrazně odlišná je i druhá část této mise, která spočívá v útěku směrem k Salieriho baru. Verze v remaku je značně chaotičtější a dynamičtější; zatímco v originální hře to občas působí, jako by se čas zastavil a vy běžíte několik vteřin rovně, v přepracované verzi Uprchlíka neustále někde kličkujete a přelézáte ploty. Nejlepší změnou je zejména konec této mise. Místo toho, aby Tommy do Salieriho baru vtrhnul, ho u vchodu přivítají Paulie a Sam. Zejména Paulieho hláška ke konci dokáže pobavit, ale to vám nechám jako překvapení (i přesto, že je v našem preview).

Jeden zásadní rozdíl mezi oběma verzemi hry, který nás praštil do očí, je první část mise Fair Play, kde převážíte formuli z garáží závodního okruhu k Lucasi Bertonemu. Tím rozdílem je právě ona formule. Technologický progres dělá v Definitivní verzi Mafie hodně, ale ten pocit z rychlé jízdy, z níž se vám co nevidět začne točit hlava, je excelentní. To se ovšem nedá říct o řízení formule směrem zpátky. Ta tentokrát není náchylná na poškození, nýbrž na přehřátí motoru. Musíte tak s plynem šetřit a dát si pozor, abyste to nenarvali někam do zdi, kam vás tenhle „vylepšený“ vehikl táhne.

Samozřejmě je mise zakončena nechvalně proslulým závodem na okruhu, který je obzvlášť na Klasické obtížnosti hry zatraceně náročný. Pokud nemáte závodní vlohy, čeká vás docela strastiplný úsek hry. A ne, tou zkratkou projet nejde, i když je tu do jisté míry reprezentovaná.

Musíme uznat, že ačkoli jsme se zprvu obávali, že budou změny v misích spíše na obtíž nebo úplně zničí jejich tempo, je tomu vlastně naopak. Skvělým příkladem je mise Běžná rutina. Stejně jako v originále, i zde převážíte Paulieho a Sama na pár lokací, ze kterých vezmou výpalné. Do jedné této lokace - místní pekárny - budete moci přímo i vstoupit a nemusíte tak v obou případech čekat venku v autě jako poslušní psi. Co nevidět ovšem vyrazíte na venkov, kde vás trkne další velká změna. Právě venkov je vlastně k nepoznání - všemožná příroda a obecně život mimo Lost Heaven je na pohled nádherný a už nejde o takovou pustinu jako v originální verzi.

Což je nakonec prohloubeno samotným motelem, u něhož začíná druhá část mise. Ten se kupříkladu na pohled nezměnil. I jeho interiér je věrný původní verzi. Včetně možnosti vylézt do druhého patra, kde najdeme několik pokojů a velkou zbraň - v tomto případě tedy brokovnici místo Thompsona - nebo toho maníka na hajzlíku. Ani přízemí není moc odlišné a najdeme tu celou hlavní místnost i s kulečníkovým stolem nebo barem, za který se nyní můžeme před přestřelkou snadno dostat.

Po Běžné rutině a Fair Play každopádně preview verze skočí o několik misí dopředu a dostáváme se do dříve ukázaného Výletu do přírody. Ten vlastně probíhá skutečně tak, jak jsme mohli už vidět, ale nyní jsme dostali možnost se trochu podrobněji podívat na to, jaké změny vlastně v misi jsou. Trochu hororová atmosféra opuštěné farmy přetrvává i nyní, a díky zvukům a efektům je o to silnější.

Po krátkém souboji, který po nalezení náklaďáku začne, se k vám připojí Paulie a pár kumpánů a vy vyrážíte prohledávat další budovy po jakýchkoliv stopách, kde se Sam nachází. Zanedlouho vyrazíte dveře se Samem na dohled a zbytek probíhá přesně tak, jak už jsme viděli. 

Je zajímavé, že zatímco každá mise, kterou jsme mohli v preview verzi hrát, byla delší a rozšířenější, u Výletu do přírody je tomu až na její konec naopak. Je mnohem rychlejší, akčnější a tím působí i výrazně kratší; jde snad o jediný případ, kdy máme tak trochu pocit, že to mohlo být o něco lepší. Hlavně kvůli přítomnosti vybuchujících barelů, které akčnost ještě o to více zvedají. Tedy abychom to uvedli na pravou míru, mohlo to být lepší alespoň po stránce samotného designu a průběhu. Co do příběhu a cut-scén jsou obě hry nesrovnatelné a i když má originál svoje kouzlo, dialogy a příběhové momenty v remaku jsou na úplně jiné úrovni. Zejména úplným závěrem, kdy se Tom vrací domu k Sáře, což je bohužel skoro jediný moment se Sárou, který v preview verzi je.

Tím nicméně byla tahle ochutnávka zakončena. Nám to ovšem nestačilo. I když je v menu nabídka Volné jízdy, odemknout ji bohužel nejde, takže jsme si museli najít trochu jiný způsob, jak se potulovat po městě Lost Heaven. Prostě jsme se museli kouknout na to, co všechno se změnilo a jestli nějaké části města poznáváme i po letech. Naštěstí mise Uprchlík dovoluje celý průzkum města téměř bez limitů, takže to tak těžké nebylo.

Hned zkraje jsme se podívali na několik speciálních budov a jak se po takové době změnily. Nemocnice dostala masivní facelift, stejně tak jako například věznice, která nyní působí, jako že nejde o blázinec a skutečně by mohla někoho udržet. Pokud tedy přehlédneme tu díru v plotu. Stadión teď už není jenom kus trávníku s pár tribunami, zatímco letiště vypadá už na pohled obstojně. Ačkoli nás tam hra nepustila.

Ulice města mají trochu širší silnice a lepší úhly, abyste nemuseli neustále brzdit při každé zatáčce; spousta budov se tyčí do výšky a zbytek je tak nějak srovnatelný. Duch Lost Heaven se neztratil a i když budete občas potřebovat mapu, veteráni prvního dílu by se tu měli orientovat skoro poslepu. Nechybí ani zkratka směrem k Salieriho baru krátce po výjezdu z tunelu, ačkoli se samotný bar nyní nachází o pár bloků dál. A když už jsme u těch zkratek, tak ne, nechybí ani ta směrem do Hobokenu, potažmo Holbrooku.

Když už jsme každopádně namátkou zmínili i ten Salieriho bar, kde jinde náš srovnávací komentář ukončit, než právě tam. Samotný interiér je pomalu nerozeznatelný od původní verze a nechybí pěkně Luigi za barem, kterého občas zastoupí Sára, ani místnost dál, kde najdeme kulečníkový stůl. I zasedací místnost je v podstatě stejná. V případě interiéru je jediný rozdíl ten, že se vychází z kulečníkové místnosti, namísto ze dveří za barem. Ty nyní vedou teprve do kuchyně, která není pokaždé přístupná, a až z ní se dá vyjít na dvorek, jenž je nyní značně odlišný. Po levé straně sice pořád najdeme vchod do Ralphova ráje, ale Vincenzo změnil svou pozici z výjezdu pryč přímo do druhého patra vedle Ralpha. Novým přídavkem je také garáž přímo u výjezdu; vypadá to, že už se auta nebudou skladovat přímo venku, ale budete si je moci uložit.

Přečtěte si také: Zahráli jsme si Mafia: Definitive Edition s českým dabingem

Tím každopádně naše podrobné porovnání končí. Rozhodně je hra ve více než mnoha ohledech stejná a věrná svému originálu, aniž by se bála něco změnit nebo upravit tak, aby to působilo o něco realističtěji. Nám se rozhodně změny převážně líbí a působí přinejmenším taktně. Snad tak na nás zapůsobí i celý zbytek hry.