Sony čelí hromadné žalobě. Hráči si stěžují na přemrštěné ceny na PlayStation Store

Japonská společnost Sony čelí velkému problému. V Nizozemsku byla oficiálně zahájena hromadná žaloba kvůli údajnému navýšení cen digitálních her na PlayStation Store. Organizace Mass Damage & Consumer Foundation je přesvědčena, že Sony zneužívá svého dominantního postavení na trhu, což ovlivňuje nejméně 1,7 milionu nizozemských majitelů PlayStationu.

Podle stížnosti si hráči na PlayStationu často připlácejí až o 47 % více za digitální verze her oproti jejich fyzickým kopiím. A to i přesto, že digitální distribuce je pro Sony výrazně levnější. Spotřebitelská organizace dokonce označuje tuto praktiku za „Sony daň“ – tedy poplatek navíc, který vyplývá z toho, že Sony má nad digitálním obchodem naprostou kontrolu.

Žaloba se opírá o informace, že Sony má na digitálních produktech prodávaných na PlayStation Store více než dvojnásobnou marži oproti fyzickým kopiím. Z toho důvodu má Sony stavět umělé bariéry kolem své oblíbené konzole.

Hlavní problém podle žaloby spočívá v tom, že uživatelé konzolí PlayStation, zejména PS5 Digital Edition, jsou plně odkázáni na nákupy her v oficiálním digitálním obchodě Sony. Na rozdíl od Microsoftu a Nintenda totiž Sony neumožňuje nákup digitálních kódů u jiných prodejců, což výrazně omezuje konkurenci a výběr.

Dle studie měly škody způsobené nizozemským spotřebitelům od roku 2013 dosáhnout výše 435 milionů eur.

Lucia Melcherts, předsedkyně nadace, upozorňuje, že „od vydání PS5 Sony stále více tlačí na prodej digitálních konzolí, které fyzické disky vůbec nepodporují. Přitom právě u těchto verzí si zákazníci nevědomky připlácejí nejvíce.“ Dodává, že tato situace znevýhodňuje nejen hráče, ale i vývojáře, protože ti se musí podřídit pravidlům jednoho digitálního tržiště – bez prostoru pro vyjednávání.

Dle žaloby využívá Sony svého postavení (PlayStation má v Nizozemsku podíl přes 80 % mezi domácími konzolemi), aby mohla zvyšovat ceny her v PS Store i předplatného PlayStation Plus bez reálné zpětné vazby od trhu. „Sony je dnes prakticky jediným poskytovatelem digitálního obsahu na nejrozšířenější herní platformě. Může si dělat, co chce,“ tvrdí Melcherts. Organizaci se mělo podařit nashromáždit více než 20 tisíc účastníků.

Ačkoli není jisté, zda nizozemská žaloba dospěje k výsledku (čeká se na rozhodnutí soudu, zda žalobu pustí dál), nejde o izolovaný případ. Podobné právní kroky se rozbíhají také ve Spojeném království a ve Francii. Pokud by se do situace vložila i Evropská unie, mohl by být tlak na změny reálnější. V sázce je totiž otázka, zda mohou platformy v digitálním světě diktovat pravidla bez alternativy – a jestli by neměla existovat možnost volby.

Něco podobného už delší dobu řeší Apple. Tahle americká společnost musela po nátlaku Evropské unie otevřít iOS i dalším obchodům.