Násilné hry mohou za psychickou újmu, týrání dětí, sexuální zneužívání, týrání zvířat, domácí násilí a násilí na ženách nebo za krádež motorových vozidel s řidičem nebo spolujezdcem uvnitř. Je o tom přesvědčen kongresman Marcus Evans Jr. z Demokratické strany, který v americkém státě Illinois bojuje za zpřísnění dosavadního zákona.

NEEXISTUJÍ DŮKAZY O SPOJENÍ MEZI INTERAKTIVNÍ ZÁBAVOU A NÁSILÍM VE SKUTEČNÉM SVĚTĚ.

SDRUŽENÍ VYDAVATELŮ A VÝVOJÁŘŮ

Od roku 2012 je v Illinois zakázáno prodávat násilné hry dětem pod pokutou tisíc dolarů. Nyní Marcus Evans Jr. Z Demokratické strany, která tento americký stát ovládá, předložil návrh zákona, který má zabránit prodejům všech násilných her občanům, včetně dospělých. Současný zákon by se dle návrhu měl změnit tak, aby zahrnoval širší škálu násilných a agresivních videoher.

Definicí pro násilné videohry jsou podle návrhu zákona tituly, v nichž hráči ovládají postavu, která je povzbuzována k páchání násilí mezi lidmi. Mimo jiné jde o zabíjení nebo jiné způsoby fyzické či psychické újmy jiným bytostem nebo zvířatům.

„Zákon zakazuje prodej titulů, které propagují aktivity, jimiž trpí naše komunity,“ uvedl Evans pro Sun-Times v návaznosti na chicagského podnikatele Earlyho Walkera. To je autor místní iniciativy Operation Safe Pump na ochranu čerpacích stanic a nákupních center před loupežemi a krádežemi automobilů. Walker jako důvod nárůstu krádeží automobilů zmiňuje Grand Theft Auto od Rockstar Games. V roce 2020 bylo v Chicagu nahlášeno 1415 těchto trestných činů, což je dvakrát více než v předchozím roce.

Sdružení vydavatelů a vývojářů se brání. ESA zdůraznila, že neexistují důkazy o spojení mezi interaktivní zábavou a násilím ve skutečném světě. ESA radí pečlivě prozkoumat skutečné faktory, a ne připisovat vinu videohrám na základě spekulací.

Není to poprvé, co se o zákaz prodeje násilných her někdo pokouší. V roce 2020 ale Americká psychologická asociace uvedla, že není dostatek vědeckých důkazů, že násilné videohry jsou příčinou násilného chování. I přes tato zjištění zákonodárci pokračují ve vytváření paralely mezi virtuálním a skutečným násilím.