Český herní průmysl dosahuje rekordních obratů, nedostává se mu však podpory od státu

V České republice se každoročně pořádá několik herních konferencí, na které se sjíždí nespočet herních vývojářů a studií z celého světa. Tento víkend jsme měli možnost se podívat na GDS v Praze, na které byly zároveň zveřejněny data od Asociace českých herních vývojářů (GDA), která se zabývá herním průmyslem v Česku. O tom, jak celá událost vypadala, si budete moct přečíst na našem webu v následujících dnech. Nyní bychom se však rádi podívali na zveřejněná data.

Zásadním a velmi pozitivním číslem pro český herní průmysl je obrat. Z roku 2020 na 2021 narostl o krásných 33 % – z 5,33 miliardy korun na 7,11. Je tomu tak především kvůli koronavirové krizi, kvůli které zůstávali lidé doma a měli tendenci utrácet více za videohry. Předpokládaný nárůst tento rok je však značně nižší, a to pouze 6 %. GDA svůj odhad zdůvodňuje válkou na Ukrajině, zdražováním energií a také faktem, že ustoupila právě zmíněná koronavirová krize. I přesto by však měl obrat nadále stoupat.

Ruku v ruce s rostoucím obratem jde i zisk. Z roku 2020 na 2021 narostl o 14 % - na 2,08 miliardy korun. Když vezmeme v potaz obrat 7,11 miliardy, jde o velmi pěkná čísla. Z nich poté logicky benefituje i Česká republika. Daň z příjmů českých herních společností se za minulý rok vyšplhala na 395 milionů korun. Zároveň jde z principu o velmi proexportní průmysl – více jak 95 % produkce směřuje na světový trh.

I přesto, jak je herní sektor pro stát přínosný, se mu dlouhodobě z této strany dostává minimální podpory. Stát není schopen zajistit evropské dotace pro česká herní studia a nepovedlo se mu soustředit na herní odvětví ani své dotační programy pro inovace. Ty byly podle slov pražského primátora Zdeňka Hřiba spíše plošnější a nezaměřovaly se na kulturně kreativní průmysl, kterým jsou právě videohry. Na tiskové konferenci se dále probíralo několik možností pomoci českému hernímu průmyslu, ale žádná z nich nám nepřišla zásadní. Na celý záznam se můžete podívat níže.

Jak ovšem Martin Frývaldský z Warhorse Studios zmínil, velká česká herní studia nelobují za dotace, ale především za zjednodušení různých procesů, které by například umožnily snadněji nabírat nové zaměstnance. Tyto procesy se navíc týkají i jiných odvětví než jen toho herního. Celou tuto část můžete nalézt v záznamu níže v čase 25:20.

Další problém, který aktuálně zůstává nevyřešen, je vzdělání v tomto sektoru. Pouze 20,4 % respondentů v průzkumu uvedlo, že vystudovalo vysokou školu. 67,7 % získalo své znalosti z online zdrojů a 63,7 % od kolegů. To jen poukazuje na fakt, že obor herního vývoje u nás zatím není příliš rozvinutý, a i když se začíná na některých školách objevovat, jeho popularizace je zatím stále velmi pomalá.

Pokud by vás poté zajímalo, po jakých pozicích je v herním odvětví největší žádost, výsledky vás nejspíše nepřekvapí. Na prvním místě je se 30 % pozice programátora, druhé a třetí místo zaujímá grafik a animátor s přibližně 20 %. Zatímco manažerské, PR a produkční profese se drží na spodních příčkách s 9 %. I to je však stále hodně a po herních vývojářích je v Česku velká poptávka. Nejen ze zmíněných důvodů jich je ale velký nedostatek, a tak herní studia nabírají ve velkém i ze zahraničí. 38,5 % herních zaměstnanců v Česku jsou cizinci, přičemž skoro 20 % přichází ze zemí mimo Evropskou unii. Zahraniční vývojáři nejčastěji pocházejí ze Slovenska, Ukrajiny, Polska, Ruska a USA (seřazeno v nekonkrétním pořadí).